Mýtus: Ženská obřízka je výlučnou záležitostí arabského světa a Afriky.

Skutečnost: Amputace klitorisu se až do roku 1950 prováděly na anglosaských klinikách jako prostředek léčby hysterie, epilepsie, bolestí hlavy nebo dětské masturbace.
Mezi lety 1850 a 1867 prováděl amputace klitorisu v Británii Dr. Isaac Baker, především jako prevenci masturbace, která mohla dle jeho přesvědčení vést až k smrti. Doktor Baker byl v roce 1867 vyloučen z lékařské komory, ale jeho praktiky nalezly daleko více zastánců v zámoří. Mezi lety 1915 a 1950 byla ženská obřízka ve formě klitoridektomie častou léčbou kdečeho, od novorozeneckých kolik(!) a opožděného vývoje batolat až po epilepsii nebo "nymfomanii". ( podrobnosti
ZDE) . Naprostá většina "pacientek" byla ve věku mezi dvěma a deseti lety.

Určité druhy zásahů do ženských pohlavních orgánů (včetně pálení nebo propichování) se objevují také u některých etnických skupin v Jižní americe, Austrálii nebo Indii.

Mýtus: Ženská obřízka je spojena s islámem, nebo ji islám vyžaduje. Mužská obřízka má kořeny v židovství.

Skutečnost: Ženská i mužská obřízka jsou zákroky staré nejméně 3500 let. Ve starém Egyptě se obřízkou odlišovaly ženy z urozených kruhů od neobřezaných otrokyń a prostitutek. U většiny národů, kde se obřízka dodnes provádí, byla součástí přechodových rituálů při uvádění do dospělosti. Teprve chlapci, zbaveni "ženského elementu" předkožky a dívky, zbavené "mužského" klitorisu, se stávali "celými muži" a "celými ženami" a, zbaveni své oboupohlavnosti, mohli začít plnohodnotný dospělý život.

Ženská obřízka je ve většině arabského světa neznámá. Výjimkou je Egypt, Jemen, Spojené Emiráty a Omán. Ženská obřízka se neprovádí v Libanonu, Sýrii, Iráku (s výjimmou žen z kurdské minority), Jordánsku (kromě malé oblasti v jeho jižní části), Palestině, v Maroku, Lybii ani Tunisku.

I když v Koránu ani v Bibli o ženské obřízce zmínka není (Korán nezmiňuje ani obřízku mužskou), skutečností zůstává, že některým duchovním (ať muslimským, nebo křesťanským) se představa obřezaných žen tak zalíbila, že se jí radostně chopili. V Etiopii tak v určitých oblastech neobřezaná holčička nesmí ke křtu, ve Spojených státech amputaci klitorisu prohlašovali někteří duchovní za dobrý způsob k udržení mravní čistoty. V Egyptě náboženské kapacity dodnes vedou disputace o tom, zda je ženská obřízka přípustná a jak se slučuje s požadavkem islámu na zajištění sexuální rozkoše ženy. V Súdánu imámové proti ženské obřízce vystupují, zatím ovšem bezvýsledně.
Dokonce ani vyznavačky židovství nebyly ušetřeny: Jsou zaznamenány zprávy o ženské obřízce mezi etiopskými židy- Falaši.

Mýtus: Ženskou obřízku lze snadno vymýtit s pomocí náboženství nebo aktuálních zákonů.

Skutečnost: Islámu ani křesťanství se ani po stovkách či tisících let nepodařilo ženskou obřízku vykořenit ze zvyklostí. "Misionáři, aby nepřišli o konvertity, raději ženskou obřízku akceptovali". (Ze stránek Amnesty International) Ve většině zemí, v nichž se ženská obřízka dnes provádí, je považována za trestný čin.

(Pokračování….)

 

Sexuální chování Súdánek

Mýty o obřízce II.

Mýty o obřízce III.