Africký kontinent bude letos v říjnu a listopadu poprvé hostit Olympijské hry mládeže. Symbolický oheň dorazil z Athén do Dakaru 12. září; po Corniche jej vyprovázela stovka lingéer, šlechtičen (zde nikoli původem, ale významem svých osobností).
Další„Olympijské hry tet“
21.9.2026
Kultura, Politika, Senegal, Společnost, Společnost mládež, Olympijské hry mládeže Dakar 2026, Politika, Senegal, ženy Napsat komentář
Imigrační krize v zemi pohostinnosti
18.8.2026
Dějiny a společnost, Migrace, Politika, Senegal, Společnost, Společnost (xeno)fobie, Afrika, Bassirou Diomaye Faye, Fulbové, Guinea, Guinea Bissau, Hausové, interkulturní a interetnické vztahy, Les Nationalistes, Migrace, niger, Ousmane Sonko, Pastef, Senegal, Tahirou Sarr 1 komentář
Obyvatelé Senegalu svou zemi hrdě nazývají Réewum teraanga – Zemí pohostinnosti.
Bůh ví, že jsem si na nedostatek teraangy nikdy nemohla stěžovat. Pohostinnost člověk konzumuje i poskytuje; v prvním případě mu teraanga život usnadňuje, v druhém naplňuje. Senegalci ji považují za jeden z hlavních pilířů své kultury a jsou na ni náležitě pyšní.
Tak pyšní, že ji velebí i v umění.
DalšíCasamance: křivdou k etnickému konfliktu
9.8.2026
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Politika, Senegal, Společnost, Společnost Abdoulaye Wade, Attika, Augustine Diamacoune Senghor, Bassirou Diomaye Faye, Caesar Badiate, Casamance, Diolové, Francie, Fulbové, Gambie, interkulturní a interetnické vztahy, kolonialismus, Leopold Sedar Senghor, Macky Sall, MFDC, Pastef, Portugalsko, PSS, Salif Sadio, Senegal, válka, Yahya Jammeh, Ziguinchor Napsat komentář
„Jakým právem Francie, za nezávislosti Senegalu, připojila k této zemi Casamance, aniž by to konzultovala s těmi,
koho se to týká? Casamance nemá nic společného se Senegalem po stránce historické, ekonomické a etnické. Pouze z praktických důvodů byl spravován Senegalem, ale šlo o protektorát.“
Senegalští střelci v I. světové válce
8.8.2026
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Společnost 1. světová válka, Blaisse Diagne, cestování, Francie, Francouzská západní Afrika, kolonialismus, koloniální armáda, Louis Faidherbe, medicína, Migrace, Senegal, Tirailleurs Senegalais, válka, vojenství Napsat komentář
Ve chvíli, kdy Francie více než jindy jest jednotná v úsilí po vítězném ukončení války a obětuje bez rozpaků ročník 1918 na obranu vlasti, jest povinností vlády republiky žádati také od statečných obyvatelů afrického západu důkaz jejich oddanosti a věrnosti. Vláda ví, že jí poskytnou bez svého oslabení nové vojáky, kterých potřebuje.
DalšíMáte černého berana? Zabít! Vás!
31.8.2012
Náboženství, Společnost Afrika, Gambie, magie, Politika, Senegal, Yaya Jammeh Napsat komentář
V posledních dnech se v českých sdělovacích prostředcích znovu přetřásá trest smrti.
DalšíOdchod komisaře N´Gumy
9.7.2012
Literatura a film Asterix a Obelix, film, Francie, Julie Lescautová, Mouss Diouf, Nejkrásnější řemeslo na světě, Pierre Moustapha Diouf, Senegal, Strážní endělé, umění, Velcí bratři, Zapponova rodina 1 komentář
Předevčírem nad ránem prohrál svůj několikaletý boj s nemocí francouzský herec Mouss Diouf, zanechávaje za sebou manželku Sandrinu, čtyřiadvacetiletou dceru Tessu, sedmnáctiletou Selenu, osmiletého Isaaca, početné řady fanoušků a hostů jeho pařížské restaurace Le Réservoire.
Obchod potřebami kouzelnickými
23.6.2012
Autorský archiv, Ze života Dakar, magie, Migrace, Náboženství, niger, Senegal Napsat komentář
Můžeme mu klidně říkat „nákupní centrum“. Zní to vznešeněji, než tržnice. Ale ani jedno z těch označení nedokáže vystihnout povahu věci.
Prý ho má každé africké město. Já poznala jen ten dakarský na tržišti Tillén. Skříňky se skleničkami a plastovými lahvemi plnými lektvarů a magických koupelí, zvířecí kůže, lebky, zobáky a pařáty. Za pakatel si můžete pořídit instantní kouzlo v prášku a podle návodu doma naředit a používat.
DalšíKdyž si muž najde jinou…
27.7.2011
Náboženství, Rodina a příbuzenství, Společnost manželství, milostné vztahy, polygamie, Rodina a příbuzenství, Senegal, ženy komentářů 6
Aneb jaké je to pro tu první. A taky pro tu druhou a třetí.
DalšíSbírka milenců
22.7.2011
Ze života milostné vztahy, Senegal, ženy komentářů 12
„Jeden milovník na všechno sám nestačí,“
Prázdninová brigáda
21.7.2011
Ze života Dakar, děská práce, islám, Senegal, ženy Napsat komentář
O brigádách, ze kterých se některé dívky do školních lavic už nevrátí.
Práci, nebo smrt!
24.3.2011
Ze života Dakar, Senegal Napsat komentář
O lásce a o facce
20.1.2011
Ze života domácí násilí, manželství, Senegal, ženy komentáře 4
Češek), kdyby se s ním ovšem nepojily další problémy, s kterými se oběti setkávají.
Než antikoncepci, to radši rozvod!
14.12.2010
Příběh otce, který zabil sedmileté dítě
5.11.2010
Ze života Dakar, domácí násilí, děti, Senegal 1 komentář
… nebo si to alespoň myslí.
Slaná voda. Slunce. Sex.
4.11.2010
Ze života interkulturní a interetnické vztahy, milostné vztahy, Senegal, ženy komentáře 3
„A jak vypadá? Jako Robertova manželka?“ ptal se na mě kdysi dakarský bratr mého v Holandsku pracujícího snoubence.
„Ne, prosím tě!“ smál se Alassane, „Tahle je o čtyřicet let mladší!“
Svatební noc (Průvodce pro nevěsty)
29.10.2010
Náboženství, Rodina a příbuzenství manželství, Senegal, svatba komentářů 7
„Jestli jsi před svatbou přišla o panenství, musíš nám to říct, abychom věděli, co máme dělat,“ vyptává se nevěsty pár dnů před dohodnutým termínem konzumace manželství teta z otcovy strany.
DalšíNové trendy mezi italskými imigranty
26.10.2010
Ze života imigrace, interkulturní a interetnické vztahy, Senegal 1 komentář
Manželství a peníze
14.10.2010
Ze života manželství, Senegal, svatba komentáře 2
Co ještě před svatební nocí?
12.10.2010
Rodina a příbuzenství, Společnost islám, manželství, Rodina a příbuzenství, Senegal komentářů 20
Průvodce pro nevěsty
8 let (od ztroskotání lodi Le Diola)
27.9.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost Le Diola, Senegal komentáře 2
Právě před osmi lety došlo k námořnímu neštěstí, které mělo více obětí než ztroskotání Titaniku.
DalšíMuslimská svatba (Tipy pro nevěsty)
23.9.2010
Náboženství, Rodina a příbuzenství, Společnost islám, manželství, Rodina a příbuzenství, Senegal, svatba komentářů 9
Průvodce pro nevěsty – Zasnoubení
21.9.2010
Náboženství, Rodina a příbuzenství, Společnost Afrika, manželství, Rodina a příbuzenství, Senegal, svatba, ženy komentářů 8
Kdesi jsem teď nedávno četla, že prý námluvy a svatby probíhají ve všech muslimských zemích podobně. Připojený popis zmíněného (z Turecka, tuším) mi ani vzdáleně nic nepřipomínal a navíc jsem si vzpomněla, že popis wolofských svatebních obřadů mi v Průvodci pro nevěsty chybí… Napravuji tedy tento nedostatek. Ale protože manželství nezačíná oddacím obřadem, pohovořme nejprve o zásnubách.
Móda pod závojem
9.9.2010
Ze života islám, milostné vztahy, Senegal, ženy Napsat komentář
Milostný život o ramadánu
23.8.2010
Ze života islám, milostné vztahy, Senegal komentářů 26
Dakar se během postního měsíce mění. Minisukně a bokovky mizí z ulic, copánky se ztrácejí pod šátky, muži místo oříšku kola žižlají dřívka na čištění zubů.
Změny doznávají i vztahy mezi některými mladými lidmi.
Chci chlapa!
13.8.2010
Zapomenutý anděl
12.7.2010
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Společnost Rwanda, Senegal, válečné konflikty 1 komentář
Řádný občan a zaměstnanec respektuje pravidla. Vojáci poslouchají rozkazy. Naštěstí pro lidstvo se najdou i takoví, kteří se v morálně sporných momentech pravidly a rozkazy neřídí.
DalšíFiktivní válka?
25.6.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost Casamance, interkulturní a interetnické vztahy, média, Senegal, válečné konflikty Napsat komentář
Ozbrojený konflikt v senegalském regionu Casamance je, vzdor třicetiletému trvání, světové veřejnosti znám daleko méně než jiné „občanské války“ v západní Africe.
DalšíŽena ozdobná versus žena funkční
15.5.2010
Autorský archiv interkulturní a interetnické vztahy, manželství, Senegal, ženy komentářů 26
Visí mimi za nožičky, visí mimi za hlavičku…
6.5.2010
Rodina a příbuzenství, Ze života děti, medicína, Senegal komentářů 19
„Já viděla, že to „létání“ provozují některé africké kmeny se svými miminky,“ četla jsem včera na jednom diskusním fóru poté, co se mě asTMA po e-mailu zeptala, jak je to v Senegalu s masážemi a podobným „máváním dětmi“.
Více tříd, méně mrtvých dětí
18.4.2010
Rodina a příbuzenství, Společnost Afika, antikoncepce, děti, gender, medicína, Senegal, školství, ženy komentáře 3
Plodnost, bohatství, obětování a naděje
5.4.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost interkulturní a interetnické vztahy, Náboženství, Senegal Napsat komentář
Haiťany doma nechci!
18.1.2010
Napadeno nápady (xeno)fobie, interkulturní a interetnické vztahy, Senegal komentářů 12
Když slušnost zove se slabostí
14.1.2010
Napadeno nápady (xeno)fobie, interkulturní a interetnické vztahy, média, Senegal komentářů 7
Svobodného nebo ženatého? aneb Láska po africku
7.1.2010
Napadeno nápady, Nudné encyklopedično manželství, milostné vztahy, Senegal, ženy komentáře 3
Od roku 1955 do roku 1992 vzrostl průměrný věk poprvé se ženícího Senegalce z 25 na 32 let. Ženy se už nevdávají průměrně v jednadvaceti, ale ve čtyřiadvaceti. První pohlavní styk má teď průměrný senegalský muž ne v sedmadvaceti, ale v osmnácti letech… a průměrná žena, stejně jako před čtyřiceti lety, v devatenácti.
Boty
5.10.2009
Autorský archiv interkulturní a interetnické vztahy, manželství, Senegal komentářů 18
„Tak které si vezmu?“ přemítal Choť před botníkem, ve kterém má vyskládány nejméně tři desítky párů naleštěné, naimpregnované obuvi, od společenských bot k obleku přes (hodně) značkových tenisek až po pohory, sandálky a polobotky.
Zakira: Yalla
29.8.2009
Náboženství, Společnost Afghánistán, hudba, islám, Náboženství, Senegal, umění, ženy komentáře 3
V Senegalu se věří, že co arabská hudba, to hudba náboženská. Těžko někoho přesvědčíte, že většina arabské hudební produkce má za téma lásku k opačnému pohlaví.
http://www.senvideo.com/flvplayer_elite.swf
V arabském světě je ale, díky islámu, víceméně nemožné narazit na duchovní hudbu určenou pro zábavu široké veřejnosti – a provozovanou, zejména zpívanou, ženou. Ženské zpěvačky produkují, když už, zmiňované písně o lásce a jiných světských záležitostech. Je to logické, protože islám považuje ženský hlas za potenciálně eroticky stimulující a je tedy nelogické, aby ženy zpívaly písně s náboženskou tématikou. (V Afghánistánu se kvůli ženskému zpěvu dokonce zabíjelo http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karla-stepankova.php?itemid=4842 .)
Zahalené zpěvačky se v arabských zemích snad ani na obrazovkách neobjevují (aspň já jsem nikdy žádnou neviděla), protože zpěv je sám o sobě činností nemravnou a když už žena pěje, činí tak "nahoře bez" (nebo aspoň všechny, které jsem v arabských TV kdy zahlédla zpívat).
Mnoho afrických muslimů ale zjevně na demonstraci ženské zbožnosti zpěvem nevidí nic špatného.
Radikalizace snadno a rychle
3.7.2009
Napadeno nápady homosexualita, Náboženství, Senegal, ženská obřízka, ženy komentáře 2
V senegalském Matamu pochodují stovky demonstrantů za osvobození odsouzených obřezávaček.
Další tisíce lidí v ulicích žádaly znovuuvěznění, případně rovnou popravy homosexuálně jednajících osob.
Naletěli jste podvodníkovi z Afriky?
20.5.2009
Napadeno nápady Dakar, milostné vztahy, Senegal, Thomasův teorém komentářů 5
Po hledačích vagíny zůstávají nejčastějšími náhodnými čtenáři těchto stránek hledači neexistujících uprchlických táborů v Dakaru. Někteří natěšenci po přečtení článků od svého plánu finančních či tělesných radovánek s půvabnou černoškou (sexy černochem) upustí, druzí nejspíš ani nezapochybují, informace nehledají, články u mě a u Nigerijcovy ženy nečtou, a začnou posílat peníze. A právě těm druhým je, coby „poslední pomoc“, určen tento článek.
Tipy pro nevěsty: jak na švagry a švagrové
21.4.2009
Náboženství, Rodina a příbuzenství, Společnost Afrika, manželství, polygamie, Rodina a příbuzenství, Senegal komentářů 7
Bratři manželky projevují – v rámci společenského postavení daného věkem – úctu bratrům manžela, ale celkově se vztahy mezi bratry a sestrami manžela a manželky neliší od vztahů mezi pokrevními sourozenci.
Velikonoce v muslimské zemi
14.4.2009
Napadeno nápady Dakar, interkulturní a interetnické vztahy, Náboženství, Senegal Napsat komentář
„Vyjděme z kostelů a nesme světlo a naději Velikonoc, abychom se o ně podělili s našimi bratry a sestrami, kteří vyznávají jiná náboženství.
Chrám Panny Marie Vítězné v Dakaru
Tipy pro nevěsty: vztahy mezi manželem a manželkou, vztahy s tchánem a tchyní
4.2.2009
Náboženství, Rodina a příbuzenství, Společnost Afrika, manželství, Náboženství, Rodina a příbuzenství, Senegal, ženy komentáře 3
Manžel a manželka
Na svatbě snad každá nevěsta slýchá, že má být před manželem pokorná, trpělivá a odevzdaná. Tak velí slušné mravy: od ženy se čeká, že bude – aspoň na veřejnosti – projevovat manželovi úctu a uznávat jeho převahu.
Pokud jde o bratrance a sestřenici, kde sestřenice je společensky postavena nad bratrancem, škádlení mezi nimi pokračuje i po svatbě, ale stává se jemnějším a po příchodu dalších manželek do rodiny někdy ustává zcela, aby muž mohl dodržet pravidlo o stejném zacházení se všemi manželkami.
Pokud je v rodině manželek víc, má každá určeny dny, kdy jí manžel „patří“. Tehdy muž přespává v jejím pokoji nebo domě a ona mu chystá jídlo (nebo, pokud žijí všichni společně, vaří pro celou domácnost).
Jak jsem tu už psala dřív, společné aktivity mužů a žen, manželské páry nevyjímaje, jsou omezeny na minimum. Ženy i muži pracují, jedí a baví se zvlášť.
Ženich, tchán a tchyně
Mezi ženichem a rodiči jeho manželky vládnou vztahy zdvořilé a odtažité. Nejedí společně. Závažnější záležitosti spolu nikdy neřeší přímým rozhovorem, ale vždy jen přes posly. Tato pravidla ale mohou být změkčena, pokud je tchán (tchyně) bratrancem (sestřenicí), strýcem (tetou) ženicha, nebo naopak.
Rodiče manželky nebydlívají s ženichem pod jednou střechou, kromě případů, kdy je tato situace nevyhnutelná (ve stáří, nemohoucnosti apod. – tehdy se matky stěhují k provdaným dcerám).
Každý manžel je rodičům své ženy doživotně zavázán za to, že mu svou dceru dali. Taková oběť se nedá zaplatit „jednou provždy“ věnem, a tak zeť dává po celý život manželčiným rodičům dárky, peníze, navštěvuje je, pomáhá jim a zajímá se o jejich zdraví.
Nevěsta, tchán a tchyně
I tady platí, že ve vztahu k rodičům životního partnera vládne ostych a zdvořilost. S tchánem nebo tchyní se, milé manželky, nediskutuje! 🙂 A už vůbec ne, pokud nevěsta žije u nich doma.
Mezi povinnosti snachy patří praní tchynina prádla, dávání dárků. Nevěsta nesmí používat stejnou toaletu, jako její tchyně, ani jíst ze stejného talíře. Ve vyšším stupni těhotenství přebývá v tchynině domě.
Pokud se manžel nechová tak, jak by měl, může si na něj manželka stěžovat v doslechu tchána nebo tchyně a ti za ni pak u manžela intervenují, uznají-li snašiny stížnosti za oprávněné.
Tento text volně navazuje na články:
– o hledání vhodného manžela/manželky
Nevěstám: sourozenci, sestřenice a kterak najít manžela/manželku
15.1.2009
Rodina a příbuzenství Afrika, manželství, polygamie, Rodina a příbuzenství, Senegal, Společnost komentáře 2
Sestry, bratři:
Vztahy mezi sourozenci opačného pohlaví jsou ve znamení vzájemného respektu, bez vtipkování. Půtky končí s nástupem puberty, od které sestry bratrům projevují povinnou úctu.
DalšíGazely
22.12.2008
Autorský archiv, Rodina a příbuzenství, Ze života Senegal, ženy komentářů 6
Kulturní pasti
17.12.2008
Napadeno nápady interkulturní a interetnické vztahy, Senegal, Thomasův teorém komentářů 6
Pod článkem o knížce se rozhořela zajímavá diskuse, která mě přiměla slíbit jedné z přispěvatelek další zamyšlení nad tím, co všechno je (může být) na jiném kontinentě jinak.
Neodolatelné nutkání
17.10.2008
Autorský archiv, Ze života Dakar, Senegal komentářů 5
„Čurací článek“ od vy_víte_koho mi připomněl, že už jsem psala o dakarské městské hromadné, o dakarském rasismu, o dakarském kulturním životě i dakarských odpadkových koších , ale jednu věc jsem nezmínila – dakarské veřejné záchodky.
Ramadánové útržky
5.9.2008
Autorský archiv, Náboženství, Společnost Dakar, islám, Náboženství, Senegal komentářů 6
„Tak se napij,“ nabádal mě můj senegalský společník za pokladnami v dakarské samobsluze.
Rtuť na teploměru by šplhala někam ke třicítce (kdybychom teploměr měli) a já jsem toužila po vodě k pití. Ale takhle veřejně? O ramadánu?
„Měl jsem si radši vzít Afričanku!“
25.8.2008
Ze života domácí násilí, interkulturní a interetnické vztahy, manželství, Senegal, ženy komentářů 10
Profesionální deformace
21.8.2008
Autorský archiv, Ze života interkulturní a interetnické vztahy, Senegal, ženy komentáře 4
Neříkej nikomu, že voláš z Afriky!
20.8.2008
Tající svoboda tisku
11.8.2008
Společnost Abdoulaye Wade, Senegal, svoboda tisku Napsat komentář
Současný prezident Republiky Senegal je muž ověnčený mezinárodními cenami: roku 2003 byl vyznamenán liberalistickou Cenou svobody, od roku 2005 je držitelem ceny UNESCO F. Houpheta-Boigne za mír. Zvlášť v tom druhém případě ale ocenění, které přišlo pět let po prvním zvolení pana Abdoulaye Wada do funkce, vyvolalo rozpaky.
DalšíZ Afriky do Evropy aneb (i)legální migrace
15.7.2008
Napadeno nápady imigrace, interkulturní a interetnické vztahy, Senegal komentáře 3
Kdo četl včerejší řádky z knihy Oumara Ba, viděl fotografie mrtvol a občas mu oko spočine na novinovém článku, popisujícím třeba nález „lodi duchů“ s útržkem letenky popsaným francouzským vzkazem „všichni tady zemřeme. Prosím, pošlete peníze, které mám u sebe, mé rodině“ , se těžko vyhne otázce „proč“.
Abdulrahman Ibrahim Ibn Sori Jallo
10.7.2008
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Náboženství, Společnost Afrika, Amerika, historie, Libérie, Migrace, otroctví, Senegal Napsat komentář
Slunce zahřívalo rajčata vystavená v proutěných koších. Dvě dámy v čepcích se u nich na chvíli zastavily, aby si nákup rozmyslely a pokračovaly dál.
Doktor Cox si toho odpoledne v roce 1807 nechtěl na tržišti v Natchezu nakupovat, vlastně si přes trh jen krátil cestu. Ale ten hlas… ten hlas se mu zdál povědomý. Ne, není možné, že by se mýlil! Slýchal ho přece celý rok, den co den.
DalšíOtroci, nebo vychcánkové?
7.7.2008
Napadeno nápady imigrace, Senegal, ženy komentářů 5
V únoru letošního roku jsem v článku Svoje dítě doma nechci vyjadřovala pochyby o tom, že španělský program legální sezónní imigrace česaček jahod ze Senegalu bude fungovat. A jak to dopadlo?
Makoddu
19.5.2008
Dějiny a společnost, historie, Makoddu a Samba Lawbe, Nudné encyklopedično historie, Makoddu, Senegal Napsat komentář
Nebe na východě bledlo a nastupující den pomalu rozpouštěl tmu.
Král – ach, jistě : bývalý král – se na rohoži před domem naposledy poklonil Tomu, kdo vládne i vládcům. Mezi prsty protékají kuličky růžence. Bůh je veliký. Chvála Bohu, budiž Mu vzdán dík.
Odpadky
6.4.2008
Džihád v obchodu
7.3.2008
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Náboženství, Společnost Afrika, Cheikh Ahmadou Bamba, Cheikh Ibra Fall, ekonomie, gender, islám, kolonialismus, Migrace, murídismus, Politika, Senegal, Společnost, Touba, transnacionalismus, školství komentářů 5
V roce 1853 se ve vesnici Mbacké v Baolu narodil náboženskému učiteli z bratrstva Qadiriyya syn, který dostal jméno Ahmadou Bamba. O třicet let později tento syn založí vlastní odnož súfijského islámu, bratrstvo murídíja. Jejím heslem se stanou slova: „Modli se, jako bys měl zítra zemřít, a pracuj, jako bys měl žít věčně.“
DalšíO tom, jak jsem šla na koncert Steel Pulse a ani jsem je nezahlédla
20.2.2008
Autorský archiv, Ze života Dakar, Senegal komentářů 6
Slunce nás pálilo do zátylků, když jsme se blížili ke vchodu na stadion. Před šedými mřížovanými vraty stály dvě řady železných zátarasů a kulaťoučký, očividně se nudící chlapík v modré uniformě. Vzal si od Demby naše lístky a pootevřel bránu, abychom se mohli protáhnout dovnitř, do betonového koridoru stejně pustého, jako bylo prostranství před stadionem.
Back to nature! (aneb Holky alternativky)
31.1.2008
Napadeno nápady dítě s cizincem, děti, interkulturní a interetnické vztahy, Senegal, ženy komentářů 12
Wolofština a wolofská literatura II. – jazyková situace
1.12.2007
Dějiny a společnost, historie, Literatura a film, Společnost Francie, Gambie, interkulturní a interetnické vztahy, jazyková politika, kolonizace, L.S. Senghor, Lat Dior Diop, média, murídismus, Senegal, válka, wolofština komentáře 2
S příchodem evropských kupců se novými centry obchodu staly lodní dopravou snadno dosažitelné oblasti v místech dnešního St. Louis a Dakaru. Wolofština se tady začala používat jako hlavní komunikační prostředek mezi obchodníky – bez znalosti tohoto jazyka nebylo možno vstoupit do světa obchodu.
Střet s realitou
13.11.2007
Autorský archiv Afrika, děti, Gabun, manželství, Senegal komentářů 12
Telefon zazvonil, jako vždycky, v tu nejnevhodnější chvíli. Na ruce právě usnuvšího synáčka, syčela jsem na Chotě, ať to zvedne, honem, hned.
„Kdo je to? Músa? Chceš manželku? …Jo aháá! Músa!“ odnesl si můj mobil do kuchyně.
Nesla jsem chlapečka do postele, nožičky mu visely přes moje předloktí a mě napadlo, že ten Músa – není on to nakonec ten Músa, kterého Choť už celá léta shání? – bude určitě chtít peníze. Fuj, to jsem ale podezřívavá, zastyděla jsem se hned vzápětí.
Choť se asi po dvou minutách vrátil ke mně:
„Musím mu zavolat, asi mu došel kredit,“ hlásil rozjásaně. Než se na monitoru počítače stačilo objevit logo Skypu, zvonil mobil znova. A opět putoval do kuchyně.
Když přišel Choť podruhé, po rozjařenosti už nebylo ani stopy:
„Chce půl milionu franků,“ hlásil mi nevěřícně.
„Chce půl milionu franků, že se oženil a koupil si pozemek a teď chce tu manželku, Tukulérku, dostat k sobě do Gabunu.“ Na chvíli se odmlčel, ale bylo vidět, že mu to leží v hlavě. A na srdci.
„Celé ty roky mu posílám pohledy a pozdravy – nikdy mi neodpověděl. Neřekl mi ani, že se žení. A když potřebuje peníze, najednou si na mě vzpomene. Že mi to bude pomalu splácet! A když jsem mu řekl že to je těžký, že ty nepracuješ, odpověděl mi na to, že ty peníze potřebuje!“ povzdechl si Choť.
Jo, střetnutí s realitou nebývají příjemná…
Výchova rodiny
6.11.2007
Rodina a příbuzenství Afrika, děská práce, děti, gender, manželství, Senegal, výchova komentářů 23
Květiny a had
24.10.2007
Autorský archiv, Ze života Dakar, Senegal komentáře 2
Průvod, pomalu kráčející po rozpáleném asfaltu, se tiše rozestupoval, aby uvolnil cestu pomalu projíždějícímu stříbrnému renaultu s tmavými skly a dakarskou poznávací značkou. Jeden z policistů, stojících na okraji silnice, na okamžik odtáhl od ucha levou ruku s vysílačkou a pravačkou nedbale zasalutoval.
Kouzelník Baila Sy
23.9.2007
Autorský archiv, Ze života Dakar, děti, islám, Senegal 1 komentář
Evropský turista v senegalském městě nemůže přehlédnout spousty žebrajících dětí. Jsou často špinavé a otrhané, oblečené v příliš velikých tričkách, které už nenesou ani vzpomínku na svou původní barvu. Ukoptěnýma ručičkama s olámanými nehty tisknou k bříškům veliké vroubkované plechovky od rajského protlaku a s nadějí vzhlížejí nahoru ke tvářím dospělých chodců, zatímco drmolí naučený verš z Koránu, nebo se dovolávají jejich soucitu jen výkřiky „almužnu pro Boha!“. Můžete jim vidět do tváře, když sedíte v autě a žebráček, proplétající se mezi vozidly stojícími v koloně, přijde až k vám. Mohli byste jim samozřejmě vidět do tváře i jindy, kdybyste se k nim sehnuli, což ale nikdo nedělá.
Městská hromadná trochu jinak
7.9.2007
Co tu máme divného
27.8.2007
Autorský archiv Evropa, Francie, Gambie, kulturní rozdíly, Senegal, Slovensko, Česká republika komentáře 2
Aneb pohled druhou stranou dalekohledu:
„Tma už ve čtyři hodiny. To vypadá jako konec světa!“
„Když jsem přijela, hlídala jsem holčičku v sousedství. Její rodiče šli jenou na večírek a museli mi říct bezpečnostní kód. Bylo to 1492. Ta paní trvala na tom, ať si to zapíšu. Řekla jsem jí, že je to zbytečné – že si to budu pamatovat jako rok objevení Ameriky. Paní celá zčervenala a volala na manžela, že znám význam toho kódu. Byla překvapená: jak to vím? Řekla jsem jí, že jsme se to učili na základní škole, a ona byla šokovaná o to víc: prý neděděla, že v Africe děti chodí do školy. Běžela jsem na záchod a brečela tam jako krokodýl.“ (Příběh z Paříže)
„Když jsem přijel, ze začátku mě pořád šokovaly dvojice, co se líbaly a objímaly na ulici. Copak to jde, jako v kině, přede všemi? Až pak mi to jeden kamarád z Gabonu vysvětlil: běloši to dělají na ulici. Za zavřenými dveřmi už pak nedělají nic.“
„Místní doprava je přesná jako švýcarské hodinky.“
„Všude je plno starých lidí a nikde nejsou vidět děti.“
„Vy si tu necháte od vlády všechno líbit. U nás by lidi protestovali.“
„Přijel jsem a hned jsem chtěl zavolat domů. U vchodu jednoho domu byl telefon. Bylo mi to sice trochu divné, ale říkal jsem si, že to asi nechtějí mít daleko. Zvedl jsem sluchátko, ale neviděl jsem číselník. Možná bude schovaný uvnitř? Zkusil jsem pootočit šroubem. Vtom kolem procházela starší dáma, ketrá začala křičet: „Zloděj! Zloděj! Tady nějaký pán krade interkom!“ (Příběh z Paříže)
„Šel jsem vzhůru Nerudovou ulicí, když vtom se za mnou rozeběhl nějaký žebrák. Volal přitom: Černochu, dej mi peníze!“
„Přijel jsem nejdřív na Slovensko. Hned první večer jsme se vydali do baru. Musel jsem se pořád dívat děvčatům na nohy: byly tak zvláštní, hezké, úplně jiné, než zbytek těla. Až později jsem zjistil, že tu ženy nosí punčocháče.“
„Přijel jsem v zimě, když byly stromy holé. Myslel jsem si, že jste jako bývalá socialistická země TAK chudí, že stromy tu nemají listí.“
Jeďte taxíkem!
24.8.2007
Autorský archiv, Ze života (xeno)fobie, Dakar, interkulturní a interetnické vztahy, Senegal komentářů 14
Do vypůjčených hrnečků nalil Můj Nový Choť horkou vodu a pak v obou důkladně rozmíchal mléčný prášek. Neméně pečlivě rozkrojil bagetu napříč na dvě poloviny a ty pak ještě podélně, aby je mohl pomalu, téměř obřadně namazat máslem. Naše poslední snídaně v Senegalu se musela obejít bez luxusu vařených vajec; na ulici nebylo žádné dítě, na které bychom mohli oknem zavolat a poslat ho k hokynáři.
Svatý muž z Mbouru
23.8.2007
Autorský archiv, Ze života interkulturní a interetnické vztahy, islám, Senegal komentářů 5
V Mbouru žije Sukejna, manželka mého kamaráda Ibrahimy. Ibrahima pracuje v Itálii a domů jezdí jednou ročně, Sukejna v Mburu učí výpočetní techniku. Ibrahima mi na letiště v Miláně přinesl dárky pro manželku a sestry - byla jsem do Mbouru vyslána s důkazy jeho vzpomínek.
Anděl z letiště LSS
22.8.2007
Autorský archiv, Ze života Dakar, Senegal komentáře 4
Po osmi hodinách poposedávání na nepohodlných plastových sedátkách v liduprázdné odletové hale milánského letiště jsme příchod dalších cestujících vítaly jako objevení poslů blížícího se vysvobození: majestátní muži v bělostných kaftanech (do nichž se pro tuto příležitost nejspíš převlékli z džínsů a obleků), důstojné matróny s umně nařasenými šátky na načesaných hlavách, šustící bohatými sukněmi z drahých látek… a spousta, spousta zavazadel.
Další
