Ananasový džus koupený v supermarketu svou vlažnou chutí spíš lepil, než osvěžoval. Přes ostrý kraj otvoru v plechovce mi na jazyk sklouzla poslední sladká kapička.

Po chodníku kráčelo pár chodců. Na nízké stoličce seděla u stěny prodavačka oříšků a při čekání na zákazníky sypala kešu do láhví. Skoro se mi zdálo, že i v hluku projíždějících aut slyším cvakání ořechů o sklo. S prázdnou plechovkou v ruce jsem došla až na konec Avenue Albert Sarraut a tam, v dálce před sebou, na náměstí Nezávislosti, jsem konečně uviděla odpadkový koš. Vlastně, všechny odpadkové koše, které jsem kdy v Dakaru viděla, byly umístěny na náměstí Nezávislosti. 

 

(obrázek včetně košů , obrázek zblízka, zato bez košů )

 

Prokličkovala jsem mezi jedoucími taxíky a zamířila k jedné z nádob na odpadky, abych se plechovky zbavila. Moje putování sledoval zpovzdálí nějaký postarší muž, a když jsem konečně uskutečnila zamýšlené, zakřičel na mě pochvalně: „Vida! To je pravé občanství! Bravo!“ .

I o pár let později jsem s sebou po ulicích (daleko od náměstí Nezávislosti)  nosila vykousané slupky od pomerančů, mikrotenové sáčky od ledové tříště a neplatné jízdenky ze státních autobusů.  Můj budoucí manžel obracel oči v sloup a mezi shovívavými povzdechy mi vyprávěl o komsi, kdo taky tahal odpadky v sáčcích s sebou, místo aby je zahodil na místě. „Myslí si, hlupák, že něco zachrání. Všichni hážou odpadky na zem. Podívej, tady můžeš ty slupky vyhodit,“ zamířil můj průvodce prstem na miniskládku u plotu univerzitního areálu. No, vysyp je tam! Oni to jednou za čas přijedou uklidit,“ šidil moje svědomí. Možná to byla pravda, ale nonšalantnímu odhazování papírků a slupek přímo na chodník jsem se nikdy nenaučila.

Před několika dny se na internetu objevil senegalský „klip“ s textem o tom, jak jsou předměstí Dakaru špinavá, hrozí epidemie cholery atd. Hudba doprovázena obrázky černých skládek, pohozených PET lahví, mrtvých ovcí a dalších krásných pohledů. Ten, kdo klip zveřejnil, k němu připsal rozhořčený komentář o nečinnosti politiků. Rozhořčený komentář rozhořčil mě. Copak jsou to politici, kdo háže PET lahve na zem a otálí s pálením zdechlých ovcí? Měl by prezident osobně jít vysbírat odpadky na všechna předměstí? Co kdyby si takhle lidi uklidili sami?

Choť se společně se mnou rozčilil nad smýšlením autora textu, a pak dodal:

 

„Já jsem nikdy nezahazoval odpadky na zem!“

….