"Mami! Mami!", přiběhlo za mnou včera v podvečer dítko. Hlásek mu přeskakoval rozčilením, jako vždycky, když někdo z nás přestoupí (dítkem) daná pravidla a použije mobilní telefon nebo tričko toho druhého.

"Pojď se podívat, co dělá tatínek! No pojď, pojď honem!"

 

Tón sdělení naznačoval vážnost situace.

 

"Pojď se podívat, co ti dělá," opakovalo rozhořčeno, když se mu zdálo, že nespěchám dost rychle, a táhlo mě za sebou do kuchyně.

 

Ve dveřích kuchyně napřáhla paži v žalujícím gestu:

 

"Koukej, on myje tvoje nádobí!"