"Taky už bychom mohli nechat opravit tu pračku," napadlo mě skloněnou nad vanou plnou (mokrého) povlečení.
V odpověď ze sebe Choť vypravil neurčité "hmmmm".
Vědoma si varovných příznaků toho, že moje poznámka mu právě prosvištěla ušima a hladce stekla s proudem vody do výlevky, vzpomněla jsem si na všechny ty hodiny, které jsem za posledních pět měsíců strávila ručním praním prádla. I na to, co jiného bych během propraného času mohla dělat. Třeba žehlit.
"Kdybys měl africkou manželku, fňukala by nad prádlem už od léta," pošťouchla jsem ho znova (se vzpomínkou na dakarské slečinky a paničky, které obyčejně buď perou ve skupinách, nebo s zjednávají pradleny).
"Moje maminka prala taky sama, " odtušil Choť. "A to si musela ještě vždycky nanosit vodu. Buď ráda, že tobě teče z kohoutku!"
Dvanáct krajů 
lis 24, 2008 @ 08:54:42
to je filuta, ten tvůj choť 🙂 možná by stálo za to zjistit, co dělal jeho tatínek a použít to jako argument…třeba uměl stavět domky a vyrábět dřevěnej nábytek??
lis 24, 2008 @ 09:38:37
… i nám kdysi stávkovala Mařena (tak jsme naší mírně obstarožní pračce říkali). Kdybych se spoléhala na to, že manžel přivolá opraváře (případně se ji pokusí opravit sám), ještě dnes bych používala valchu jako moje prababička Marie. U nás doma pronáší věty typu \"mělo by se to dát opravit\" manžel. V překladu to znamená: \"Yfčo, koukej zavolat opraváře!\" ;o)
lis 24, 2008 @ 16:18:08
I alexandrijske panicky perou casto ve skupinach… Obdivuji te, ze jsi tak dlouho vydrzela prat pradlo ctyrclenne rodine. Ja bych denne hucela do manzela, aby ji spravil. A on by ji spravil, aby mel klid 😀
lis 24, 2008 @ 19:50:53
Ejo, tudy cesta nevede; tchán býval řidičem! 🙂 Yfčo, taky bych volala… leč u nás ta otázka nespočívá v tom \"kdo to zařídí\", ale \"kdo to zaplatí\"! 🙂 Zawgat, ano, kdybych měla k ruce ještě kupu alexandrijských příbuzných, takže na každou by vyšlo praní pro 2 lidi, ani nepípnu! 🙂 No a choť pračku nespraví, protože to neumí (totiž, ono na ní není – ani zevnitř – vidět, proč nejde 😦 ).
lis 24, 2008 @ 23:41:12
… u nás to platím já, proto mne krká, že musím navíc i volat… ;o)
lis 25, 2008 @ 00:07:15
Muj manzel kdyby to neumel, tak by zavolal opravare, aby mel doma klid. Mne stacilo, kdyz jsem si rucne prala svoje vlastni obleceni v dobe, kdy jsem bydlela u rodicu. Kdyz si to predstavim ctyrnasobne, dela se mi mdlo.
lis 25, 2008 @ 08:30:21
Kdyby nám exla pračka a manžel by se neměl k tomu, aby sjednal nápravu, neměl by za chvíli v čem chodit, protože by měl všechno špinavé. A ani by se asi moc nedivil- pokud existuje rozdělení na mužské a ženské práce, ženskou prací je prát prádlo a mužskou prací je spravovat rozbité věci v domácnosti. Pokud on nevykonává svou část, proč já bych měla svou? A pokud je takovéto rozdělení přežitkem, ať si to v ruce pere sám… (Nemluvím o krizových situacích, kdy pračka exne večer a manžel potřebuje na zítra do práce jeden, nebo dva kousky oděvu.) No, naštěstí, já mám pračku zbrusu novou, obrosvskou,7 kilovou, která je mnohem chytřejší než já, takže to v nejbližší době řešit nebudu:)
lis 25, 2008 @ 11:53:00
Sandro, jen aby, tyhle nové a chytré se rozbíjejí nejochotněji 😀
lis 25, 2008 @ 12:19:18
Zawgat, ne čtyřnásobně, děti mají prádla mnohem víc než dospělí! 🙂 Sandro (a Quanti 🙂 ), já mám taky obrovskou a chytrou pračku (která nepere)… nová byla před třema lety…
lis 27, 2008 @ 19:06:51
manzelko a na zarucni dobu jste koukla? Treba ta vase pracka ma delsi zarucni dobu nez 2 roky? Nektere spotrebice maji zarucni dobu 5 let…. ale jak to chodi momentalne v CR opravdu netusim…. :o)))
pro 01, 2008 @ 13:04:26
asi jsem teda v tomto hodně emncipovaná, nebo nevím, ale rozhodně bych to řešila stejně, jako Sandra – můj muž by si tohle taky nikdy nedovolil (ne, že bych ho bila, nebo tak něco:o)), prostě je to normální, hodný a hlavně rozumný chlap… Držím pěstičky, ať to brzy vyřešíte a Ty máš místo ručního praní víc času na důležitější věci a hlevně na ne takto zbytečné!!!
pro 01, 2008 @ 13:36:00
10 – nemá 😦 Tazinko, tak to já po svém muži občas hážu i nábytkem 😉 … jinak se ovšem obávám, že na tu opravu pračky bude muset nejdřív našetřit… a v tom je ten problém, ne že by mě chtěl nutit prát v ruce doživotně 🙂 .
pro 05, 2008 @ 14:32:01
Rucni prani, to je boj.. Nejde prece jen o obleceni, ale i o povleceni, prehoz pres postel. Jeste ze jsem z Dakaru odjela drive, nez se zaspinily tezke zavesy.. :)) Jeste vcera jsem si vzpomnela na prihodu, ktera me bohuzel dodnes irituje. Prani se tam stalo mym kazdodennim ukolem, aby se to vubec dalo zvladnout. Tu se otevrely dvere koupelny a nahledly dve nacincane gazely, ktere nemohly uverit svym ocim: bila zena pracuje, a pere pradlo! Ac velmi sladke a vtirave, nemela jsem na ne nejmensi naladu a jen si prala, aby uz to konecne pochopily a sly si po svych. Ony (narozdil ode me) ale asi vubec nemely co napraci. To, co me irituje, je, ze jsem proste asertivne a zcela jiste neslusne nezavrela dvere (stejne moje), abych vcas stihla i ostatni veci, vcetne sveho odpocinku. A, Manzelko, jses rada, ze ti aspon ta voda tece z kohoutku? 🙂
pro 07, 2008 @ 05:01:46
Vidím, že problému rozumíš dokonale; oblečení mi nevadí, ale přehozy, deky, povlečení… Nenávidím! historka s gazelama mi připomněla jinou, asi tu brzy přibude článek o nevychovaných gazelách 😉 . Bohužel, být bílá s sebou nese status bohaté ženy a když náhodou děláš něco \"pod svoji úroveň\", řadíš se rázem mezi nejnižší formy života… (teda aspoň v očích těch zámožnějších žen, které by prádlo nepraly a autobusem nejezdily).
pro 09, 2008 @ 00:36:21
vim presne, co myslis.. 😦 Nicmene jsem se rozhodla, ze kvuli jejim ruzovo-fialovym ocim (tedy brylim) svuj zivotni pristup, ktery mi vyhovuje, menit nebudu. Jinak doufam, ze to byl stary pribeh, a dnes ti doma pracka tise a spolehlive slape.. Nekdy si vzpomenu na nekde davno ctenou definici stastne domacnosti: \'Kdyz deti spi a elektricke spotrebice funguji.\' Velka pravda!
pro 27, 2008 @ 09:57:49
ale kdepak, příběh byl sice starý, ale je stále aktuální… v koupelně na mě čeká (opět!) vana plná mokrého prádla…