„Doma miminko nemusíte koupat každý den,“ vysvětlovala dětská sestra na oddělení šestinedělí, „ale tady v porodnici se každý den koupou. Takhle si miminko navlhčíte žínkou – doma vám vanu napustí a teplotu vody zkontroluje tatínek – tady vanu nemáme, myjeme pod proudem vody,“ roztočila kohoutek. „Miminka to mají ráda, je to jako u maminky v bříšku,“ objasnila a strčila záda ječícího děťátka do šplíchajícího proudu.
„Jako novorozenci by mi to evokovalo spíš propichování plodové vody než vznášení se v děloze,“ pomyslela jsem si kacířsky.
„Jak to, že ještě nejdeš domů?“rozčiloval se manžel paní z našeho pokoje. „Já myslel, že dneska už přijdeš… Já včera něco vařil, musel jsem odběhnout k telefonu a Lukášek to z hrnce roztahal po celý kuchyni. … No právě, já myslel, že to uklidíš už dneska…“
„Proč není ve školce?“ divila jsem se já, že má Choť Miminko v poledne doma.
„Ona nechtěla vstávat.“
„To já bych manželovi dceru nechat nemohla,“ okomentovala to, dílem s obdivem a dílem rozhořčeně, další kolegyně-rodička.
„Proč?“ podivila jsem se. „Určitě by se o ni zvládl postarat, možná ne dokonale, ale jistě by spolu těch pár dní přežili.“
„Kdepak,“ zděsila se. „On by jí určitě nedal najíst, kdyby neměla hlad. A kdoví, co by jí oblíkal. To já bych nepřežila. Radši ať je u babičky,“ zakončila to, a téhož odpoledne po telefonu své zákonné polovičce udílela příkazy: „A ty podlahy umej všechny! Ať je to tam všude uklizený, ať přijdem do čistýho!“
Čtvrtá z nás nekomentovala nic. Mladinká prvorodička byla po většinu času ponořená v ději brožovaného krváku, a jen občas se od něj odtrhla, aby synáčka nakojila a vpravila do něj trochu příkrmu.
„Vaše děťátko má šelest na srdíčku,“ oznamovala lékařka páté pacientce, dlouhovlasé Romce neurčitého, avšak nikoli vysokého věku.
„Co to znamená?“ vyplašila se maminka.
„Ono se to může ještě samo ztratit, to se také stává,“ začala lékařka z optimističtějšího konce, „to je velice častá vada a i kdyby se to neztratilo, to má hodně lidí a žijou vcelku normální život, možná jen s nějakým omezením pro zátěžové sporty. My vás odtud potom pošlete na kardiologii a tam vám už řeknou.“
„Ano, dobře,“ kývala maminka na všechno. Pět minut po lékařce vstoupila do pokoje dětská sestra s monitorem dechu. „Tuhle desku dáme pod miminko,“ podložila „šelestící“ holčičku.
„Na co to je?“ byla maminka zvídavá.
„To tak hlídá, jak to miminko dýchá,“ pravila sestra. „Nechávejte to pořád zapnuté, ale kdykoliv budete miminko vyndávat, musíte to vypnout, jinak by to začalo houkat. A houká to jenom u vás, u nás ne.“ (A ani slovo o tom, co to skutečně hlídá, nebo co dělat, kdyby monitor dechu začal houkat ve chvíli, kdy je miminko na podložce.)
Během těch čtyř dnů („proč tak dlouho?“ vadilo hladovějícímu a nevyžehlenému Choti), se starší sourozenci seznámili s novým („proč nemá růžový šatičky?“ nezdál se Mimince. „Takový miminko jsem nechtěla. Já jsem chtěla, jako je támhleto!“ Knoflíček, který mě téměř celé těhotenství trýznil dotazy jako „a může nás miminko vidět? Slyší nás miminko? A má tam v bříšku pyžámko? A botičky?“, potřeboval dva dny, aby se miminka přestal stydět a začal znovu komunikovat se mnou a nově i s bratrem) a já jsem si užila volna. Dokonce jsem přečetla knihu! Žel, na dlouho poslední…
Související článek: Baby friendly I
Dvanáct krajů 
kvě 23, 2009 @ 20:44:40
Ja jsem prave v prostredi multikulti cekal, ze se tu presne nekdo takovy jako Ty ozve, ze je v Cesku pacientsky raj – ve srovnani s tim, co je vice ci mene od Cech vzdaleno. Nekdo, kdo ma diky svym rodinnym svazkum nadhled a moznost porovnani. Takze moc dekuju, ze jsi me ocekavani nezklamala. V Americe mam soukromou lektorku business anglictiny, ktera je puvodne narozena v Turecku. Ta se v pocatku uplne rozplyvala, ze je vdecna, ze se muze seznamit konecne osobne s nekym z Ceske republiky. Ze silene prozivala na dalku nas Plys. A ze byla velice mile prekvapena jak plysem, tak velice kultivovanym rozchodem se Slovenskem. Proste same ody na vsechno ceske. Vcera odletela zrovna domu k pribuznym do Istanbulu, protoze tady mame long weekend Memorial Day a tak si k nemu vzala par dnu dovolene – pracuje jako maklerka s nemovitostmi na Manhattanu a je kupodivu fesna prirodni spinava blondyna:-) takze bych rekl, i na zaklade mych par cest do Turecka, ze si nas Turci vazi. To pry ale neplati o starsich ceskych Skodovkach, ktere pry meli v Turecku silenou povest:-(
kvě 23, 2009 @ 20:56:37
proto mám taky radši muže 🙂 – ať si děláme co chcem, nejpozději za pár měsíců to většinou vyšumí, zato většina žen nenávidí doživotně. Ani jsem nevyjádřila přesvědčení, že porodní asistentky a lékařky jsou zamindrákované, ani že VĚTŠINA jich má špatný přístup… Jen vím, že ty, se kterými jsem jako rodička měla tu čest, nebyly moc vstřícné, a zároveň si myslím, že porodnictví je právě obor, v němž se žádné laviny stížností nekonají právě pro jeho specifičnost – matky po porodu mají jiné starosti, než si stěžovat, a stejně se oprávněnost stížnosti dá těžko prokázat. Myslím, že hodně mužů – i Čechů – se při porodu nezapojuje do boje (je-li jaký) s porodníky, prostě proto, že jsou právbě ty \"technické typy\", co důvěřují odborníkům (mlčenlivý Choť, který mi radil dýchat, byl ještě v pořádku – další paní z pokoje líčila, jak její muž prosazoval klasický \"postelový\" porod proti vůli manželky 🙂 ) ať už jde o porouchanou převodovku, nebo o rodící manželku. A ti bojovní muži, inu, ti bojují (popisuje i Sandra na zimním blogu).
kvě 23, 2009 @ 21:03:54
Kamarád chirurg mi zas říkal,že v některých situacích je potřeba s některými nemocnými jednat drsně,když je to v zájmu dotyčného pacienta.Jeden příklad za všechny.Maminka co rodila hned po mě začala i přes protest doktora a PA tlačit.Byla upozorněná na to,že ještě není dostatečně otevřená a dítě jí potrhá.Rodička si ale postavila hlavu že VÍ že už rodit může(třetí dítě).Když PA viděla,že si maminka nedá říct,začala na ní křičet ať proboha tlačit přestane.jak to dopadlo?Pravdu měli doktor a PA
kvě 23, 2009 @ 21:12:36
jeee tak to je mile. A jj Turci jsou vsude :o)) O te skodovce nic nevim?? Ale je pravda, ze jsem jich tu moc nevidela. Meho manzela pribuzny profesor na univerzite mel specilani prani,aby mohl sedet s mymi rodici a prateli u jednoho stolu na nasi svatbe, prave proto, ze se mu libi CR :o))) A manzeli rikal, o kvalite nasich lazni:o) A mimochodem Turkyne jsou velmi pohledne akorat pozor na zarlivkyne :o)))
kvě 23, 2009 @ 21:14:34
Manželko, s tvým mužským mozkem se ani nedivím, že ti spíš než \"zamindrákované\" sestřičky, které do svojí práce vkládají více emocí, budou asi vyhovovat \"techničtí\" páni doktoři:D;)
kvě 23, 2009 @ 21:34:43
ja s tebou nemam zadny problem, naopak si te velice vazim, prave za to jaka jsi :o))) Ja rikam vetsinou vse na plnou pusu i kdyz jsem se naucila byt vice politicka a taktni, ale urazet se nenecham :o))) A na tvem blogu, diky tobe, se hooooodne omezuju a snazim se neprudit :o)))
kvě 23, 2009 @ 21:36:42
ne, nejsem pro zturecteni ceskeho zdravotnictvi. Jsem pro to, aby si pacient, ktery chce mit kvalitnejsi zdravotni peci, mohl zaplatit pripojisteni, nebo peci rovnou, tak jako to v CR uz leta bez problemu funguje ve stomatologii. To by zadne zmeny v systemu nepotrebovalo, solidarita by zustala zachovana a kdo by potreboval neco mene obvykleho, mohl by si to \"koupit\", a nestal by, jako treba ja nedavno, pred problemem co v situaci, kdy se obvodni lekarka nema k tomu, aby navstivila nemocnou doma a soukroma zdravotni zarizeni podobne sluzby, ani za uplatu (!), neposkytuji, protoze nepocitaji se starsimi pacienty. A opakuji znovu: nestezuju si na uroven zdravotnictvi, ale na to, jak se nekteri(!!) lekari a sestry chovaji k pacientum, kteri jsou, jak spravne rika Nigerie, jejich zakazniky. A to i presto, ze tedy plati relativne malo (jak kdo) nebo neplati nic – takova je cena za pristup ke zdravotni peci, nastavena statem, a myslim, ze by \"mezi radky\" nemelo byt pocitano s tim, ze se tedy lekari z toho duvodu muzou k pacientum (kteri nemaji na vybranou)chovat jako k nesvepravnym debilum. Myslim, ze jsem o par prispevku vys doslovne uvedla, jeste nez tato debata nabrala na vasnivosti, ze jedine dobra uroven ceskeho zdravotnicvi me zdrzuje od toho, abych propagovala domaci porody. Nevim, kolik jsi toho cetla z tohoto blogu, ale driv nez se clanky prestehovaly do knizky tu bylo, jak jsem planovala rodit v Senegalu a nevedela jsem, ze uz mam obcanstvi a narok na dotovanou zdravotni peci (mimochodem, v senegalske porodnici – asi pro pet rodicek – v jednom mensim meste jsem byla. Vybaveni odpovidalo ceske porodnici 80. let 20. stoleti.); taky jsem zjistila, ze jen prijeti k nemocnicnimu osetreni v te statni(!) nemocnici by me prislo na temer osm tisic korun. Statni zdravotnictvi je taky obecne na nevalne urovni (i kdyz ve velkych mestech se ted chystaji investice do nemocnic), respektive dobre vybavenych pracovist je malo a to, co je skutecne drahe, jsou leky. Zdravotni pece je sice dotovana a financne dostupna, jenze prave kvuli nedostatku lekarskych pracovist, spatnemu vybaveni a drahemu materialu rozhodne neni o co stat. A o Slovankach peji ody vsichni, zvlast kdyz je porovnavaji se zapadoevropankami – jak jsme pracovite a mile… 🙂
kvě 23, 2009 @ 21:48:42
Efčo, po třech porodech mám dojem, že se snad ani nedá \"rozhodnout se\", kdy tlačit… Že když se dítě vydá na svět, prostě ho nezastavíš 🙂 – no ale to je můj subjektivní dojem, třeba někdo jiný tlačí schválně a dobrovolně :))) , co já můžu vědět. Mě tady prostě jenom štve, že porodnice si do propagačních materiálů napíšou věci jako \"možnost volby polohy ve 2. době porodní\" a \"dítě zůstává s matkou celou dobu po porodu\"… a ejhle, ona je to pouhá teorie, navíc zjevně nejen v mém případě (viz úžas lékařky a sester, když jsem si chtěla dítě nechat), a že se na – dle mého soudu nijak mimořádná nebo nebezpečná – přání rodiček nebere ohled jen proto (zdá se mi), že se v daný moment nemůžou bránit a pro pozdější stížnost nebudou mít důkazy. jinak, Efčo, porod je výjimka, trošku… Tam toužím po tom, aby mi dali pokoj VŠICHNI, ať techničtí nebo netechničtí, a nechali mě dělat si v klidu svou práci 🙂 , než jim dám důvod dělat tu jejich… No a zatím mi to moc nevychází.
kvě 23, 2009 @ 22:00:56
\"Netlačte, potrhá vás\", a měla jsem jeden vnitřní a jeden vnější steh. Taky mi tvrdili, že pokud nepůjdu na císaře, tak moje dítě zemře a já s největší pravděpodobností s ním. Kdybych je poslechla a šla na císaře(zbytečně), mohla bych mít tak maximálně ještě jedno dítě, teď, pokud se neobjeví nečekaný komplikace, jich klidně můžu odrodit přirozenou cestou dalších deset. Kdybych je poslechla, zničili by mi život a připravili by mě o zážitek zrození. Člověk se má řídit vlastním rozumem a věřit tomu, co dělá. Kdybych tehdy v Krči zařvala a postavila si hlavu, nemuselo vůbec k císaři dojít. Jen se zdá, že někdo stále nechápe, se že neřeší dostupnost péče ale LIDI v českém zdravotnictví. MMCH, když jsem ve třinácti letech byla na ozdravném pobytu v lázních v Luhačovicích, byly tam velice \"milé\" sestry, které nás častovaly takovými \"něžnými\" slůvky jako \"Žerte, vy dobytci, potichu! Kdo vás má, vy smradi, poslouchat!\" My starší jsme museli uklidňovat malé šestileté děti, které byly většinou poprvé bez mámy… Dopisy domů nám diktovaly a kontrolovaly, když jsme měly hovor z domova, stály nám za zády. Když nesnáším děti, nejdu dělat do dětské léčebny, když nesnáším lidi, nejdu dělat doktora, ale horníka…
kvě 23, 2009 @ 22:32:40
Já myslim že jen málokterý doktor nesnáší lidi.Je to zkrátka psychicky náročné a navíc nevděčné zaměstnání a svým způsobem je chápu.Po letech lékařské praxe skoro každý otupí,ale to asi záleží na povaze.Ale taky bych některým lékařům nejradši zabavila diplom.Třeba když jsem ležela v nemocnici s pásovým oparem a až po 14dnech,kdy jsem se tam mohla ukašlat k smrti mi zjistili,že mám mimo jiné i zápal plic.nebo když jsem si na kontrole u oční stěžovala,že špatně vidím v brýlích,na mě doktorka řvala,že si to
kvě 23, 2009 @ 22:49:51
vymýšlím.Nevim jak si můžu vymyslet že blbě vidím, každopádně mě tak naštvala,že jsem jí bez uzardění nazvala krávou a našla si jinou oční.Ta zjistila že mi jedno oko špatně naměřila a ještě ke všemu jsem měla prohozená skla. Krá*a:) Manželko,já jsem s tou maminkou potom byla na pokoji a ona sama mi říkala že má nějaký doktory víš kde a že jim to tam chtěla trochu bojkotovat,přece porodila už dvě děti ne? V tomhle případě bych na ní asi řvala taky.Blbci jsou jak mezi doktory,tak i mezi pacienty
kvě 23, 2009 @ 23:29:50
Ja mam chvilemi pocit, ze zrovna v porodnictvi to \"mazactvi\" tak trochu funguje. Typicke \"mne bylo taky spatne, to je normalni\", ktere mi bylo receno pote, co jsem se dostavila do nemocnice pote, co jsem byla natolik dehydratovana neustalym zvracenim, ze jsem nekolik dni nebyla na male, \"tehotenstvi neni nemoc, zazily jsme si to vsechny\" – nevim jak dotycna sestra, ale ja kdyz zvracim patnactkrat denne, tak se rozhodne nemocna citim. Celkove maji zeny z buhvijakeho duvodu potrebu bojovat nikoli spolecne, ale proti sobe. Staci si precist ruzne diskuse k clankum, kde si autorka stezuje nebo jen komentuje, ze neco nezvlada.
kvě 24, 2009 @ 07:26:12
Z téhleté diskuze se mi udělalo špatně jak už dlouho ne. Asi si dám od tématu \"žena rodička\" zas na nějakou dobu pokoj!
kvě 24, 2009 @ 14:40:56
ani se Ti nedivim – obecne plati, ze kvalitni zena nestaci odrazet napadniky, a miva i dost nezistnych pratel mezi muzi. A jine musi zakladat feministicke spolky:-(. Kdyz mi ruzni zahranicni znami peli ody na ceske manzelky a pritelkyne, tak jsem si uvedomil, ze v Cesku je vlastne feminismus na ubyte nebo dokonce i na ustupu. Takze to podle mne potvrzuje, ze Cesky jsou velice kvalitni zeny, ktere vubec feminismus nepotrebuji. Az na nejake excesy typu domaci nasili, ktere staci potlacit jeden kvalitni zakon a jeho dusledne uvadeni do praxe, si se vsim de facto umi poradit samy. Ale rad bych jeste neco dodal k nadstandardu ve statne nebo komunalne rizenem a financovanem zdravotnictvi: Dam Ti priklad – zavedes nadstandardy. Dejme tomu Ty si zvolis pro porod uroven Platinovy nadstandard. Prijedes do porodnice, nastoupi prednosta, primar a jeho cely team. Podaji Ti kazdy ruku, predstavi se a vysvetli Ti svoje role. Na pokoji bude bonboniera, kvetiny, chladnicka s napoji. Vse se bude tocit okolo Tebe a nikdy nebudes mit pocit opomijeni. Pokud budes po porodu v dobrem rozmaru, budou u Tebe na pokoji i 2-3 sestricky a budou rozmazlovat Tveho potomka, filmovat Ti ho, listovat s Tebou v katalozich doplnku a vybavicek a komentovat to. Umyslne jsem to prehnal, protoze jsem chtel poukazat na jeden fakt: to, ze se v solidarnim systemu objevi obcas \"jedna Platinova\" nebo \" Briliantova\" nebo \"Zlata\", musi znamenat, ze tenhle system v pripade jejiho vyskytu, musi opomenout neco pro bezne rodicky nebo pacientky. Tzn. ze proto, abys Ty byla spokojena, musi sestra nebo doktor prestat resit nejaky medicinsky nalehavy pripada a bezet za Tebou a venovat se Ti. Stacilo mi, kdyz jsem se nekdy pres znamosti protlacil k nejake v Cesku bezne ordinujici kapacite. Ta se mi venovala natolik, ze po opusteni jejiho kabinetu na chodbe bylo 2-3 vic beznych pacientu, nezli nez jsem tam vlezl. Neverim, ze by nejaka public nemocnice kvuli nadstandardu prijmula sestry-hostesky. Jen by do procesu zavedla pravidlo, ze v pripade vyskytu Platinove (sponsorky) je ona First. Az by se jednou role obratily, Ty prijela s nejakym vaznym problemem v dobe, kdy nebudes First a cekala na lekare, ktery se na druhem konci arealu musi venovat Nadstadardu, fotit se s potomkem, vysvetlovat teticce z tretiho kolene, ze pribuzna byla statecna… A Ty bys zatim treba krvacela, byla odlozena nekde v koutku, nad Tebou by se jen obcas mihl nejaky medik nebo roztresena medicka. V malickostech ciha dabel. A ja si ze svych zkusenosti prave myslim, ze diky nadstandardum a prehanenim jejich prinosu pro pacienty, se muze podarit znicit solidadni medicinsky system v Cesku a rozprivatizovat jej. Staci se zamyslet, proc je Cesko stale uspesnejsi nebo dokonce daleko stale daleko vice uspesne v medicine (i v solidarnim modelu), nezli naprosta vetsina relativne bohatsich statu, kde nadstandardy funguji uz leta? Myslim si, ze uplne staci, aby existovaly (i) soukrome kliniky. A kazdy at se rozhodne, kvalitu (a obrovske zkusenosti a erudici) z pojistky nebo nalestenou bidu za cash nebo nadstandard. O mnohem hovori i fakt, ze malokdy byvaji zdravotnici lepe placeni v private, nezli ve velkym nemocnicich. Kdyz jsem jeste naivne v Cesku chodil do nadstandardu, pokazde jsem potkal jineho doktora nebo sestricku, protoze soukrome kliniky jsou jen pruchodaky pro \"do mesta prisle\". Kazdy, kdo se rozkouka a pochopi \"uroven soukromeho managementu\", tak obvykle do par mesicu zmizel. Solidarni model je naopak zalozeny na faktu, ze osidi jednoho mene nemocneho, aby mohl zachranit zivot jinemu. Neni rovnostarsky, protoze priority jsou nasazeny podle zavaznosti a rizik. U komercniho modelu nebo u nadstandardu dostanes presne jen anebo tolik, kolik mas predplaceno nebo nevycerpano. A vice se cte a pocita v tabulkach (a i tres rukama a rozepina hornich knoflicku sestrickovskych bluzek), nezli se leci.
kvě 24, 2009 @ 18:43:56
jen podotknu, a klidně mě roztrhejte:), že jsem za celou tu debatu tady nenašla ani blaf o dítěti. Pořád se jen řeší, jak hrozně se ženám rodí, ale že jde v první řadě o dítě a jeho zdraví a až potom o rodičku, to nedochází nikomu? Ženy dneska chodí do porodnice RODIT, jakoby to byl zážitek, který musí dopadnout tiptop a nikdo jim nesmí šáhnout na egíčko. Chtějí rodit jako královny, všechno podle nich. Nedochází jim, že jdou především PORODIT DÍTĚ, a že pokud porodník nazná, že dítě je byť jen v náznaku nebezpečí, tak se logicky přestane ohlížet na psýché rodičky, protože život či smrt dítěte je jeho odpovědnost, nikoliv matky. A když v dnešním přetlaku na porodnicích rodí jak na běžícím pásu, logicky se žene čas. Proto monitory, proto císaře, proto oxytocin, i když se ženám zdají zbytečně indikované. Navíc, spousta žen dnes rodit neumí – tak jak to říkám. Mají ze sedavého zaměstnání špatnou bederní páteř, ze spinnigů a joggingů posílené špatné svalové skupiny, neumějí zvládat bolest jinak než práškama… to se potom špatně rodí. A když doktor uvidí, že se dítě šprajcuje a nejde ven, vykašle se v tu chvíli na jakýkoliv porodní plán, na jakákoliv přání rodičky, protože dítě je v tu chvíli nejdůležitější a žena to holt musí skousnout.
kvě 24, 2009 @ 20:39:47
PaV, já se právě bojím, že ty \"platinové\" a \"briliantové\" a bůhvíjaké případy ještě fungují i nyní (sama jsem s jednou takovou \"platinovou\" byla na pokoji v podolské porodnici – nadstandard neměli volný ani pro ni, ale tu \"platinovou přednost\" dostávala, protože si to zaplatila, jak mi sama řekla.), jen jaksi mimo zákon. Kdo chce, připlácí si už teď, jenže pokud v tom \"neumí chodit\" a chce třeba lepší kloubní protézu a nezná nikoho úplatného, musí se solidárně spokojit s tou horší… Proč? Zakoupením lepší protézy by přece nikoho neohrozil (i když, jsme jenom lidi a možná by pak lékaři přestali lepší protézy předepisovat ´na pokladnu´ i indikovaným případům). Nedostupnost lékaře jsem sama zažila (už jsem to tu myslím psala), když můj první porod z čistě mechanických důvodů nepostupoval. Sestra na oddělení mi tenkrát řekla – z té noci si několik hodin vůbec nevybavuji, tohle je to poslední – \"Já bych vám pomohla, ale nesmím, to musí udělat pan doktor. Ale nebojte, jakmile to uvolní, to už pak bude hned…\" Pan doktor se objevil po šesti hodinách a začalo se řešit, jestli ještě porodím sama, nebo jestli už jsem tak vyčerpaná, že půjdu na císařský řez, a jak moc se tam ten plod dusí. (Netvrdím, že se někde fotil s \"diamantovým novorozencem\" 🙂 , třeba operoval závažný případ… ale to \"míhání roztřesených mediček\" jsem už zažila.) Mimochodem, soukromá zařízení jsou dle mého názoru dobrá tak akorát pro ty, kdo požadují koberec a kytky v čekárně.S kvalitou péče to nemá nic do činění. 🙂
kvě 24, 2009 @ 21:27:33
to, že o dítě jde především, snad ani psát netřeba. K porodu jde ale matka, s plodem moc komunikovat nelze 🙂 a o komunikaci já píšu především. (Přidávám odkaz, který popisuje snad dost hrozné případy na to, aby se nad tím mávlo rukou jako nad \"ženami, které si do porodnice jdou pro zážitky\": http://www.planovanirodiny.cz…628 ) Je-li dítě nebo ona sama v nebezpečí, nemá to rodička právo vědět? Začínali jsme tady diskusi nad konkrétním případem, ptám se tedy, z jakého důvodu musí porodní asistentka říkat opovržlivým tónem něco jako \"Kam dolů? To chcete rodit na zemi, nebo co?\" místo, například, \"musíte zůstat na křesle/posteli, hrozí… /něco/\". O \"náznaku nebezpečí pro dítě\" mi, kromě mého prvního porodu, nikdy nikdo nic neřekl. Ano, psýché rodičky je vedlejší, to byla už dávno, a nejen v případech ohrožení dítěte: moje matka má můj porod za jeden z nejhorších zážitků v životě (a že ten život neměla lehký) – rodila sama, bez lékaře, ve studené místnosti. Ke konci porodu přišla sestra, lékař se dostavil až na šití a znechuceně jí sdělil: \"Ženská, co jste dělala, vy jste roztrhaná jako prápor!\" Od další paní, která rodila v mimopražské porodnici před třiceti lety vím, že sestry tam křičící rodičky políčkovaly. Můj druhý porod byl tak fyziologický, jak jen mohl být. Na sálech jsem byla sama, za mnou žádná fronta, kterou bychom mohli považovat za důvod k \"urychlování\". Rodila jsem v termínu, jedenapůl hodiny, a i tak jsem dostala oxytocin, i tak jsem rodila, proti své vůli, \"na koze\". Bez monitoru, bez kyslíku, bez kapaček, takže rizika zřejmě žádná. (Oproti tomu na rozdíl od tebe nevěřím, že by císařský řez někdo indikoval zbytečně, jen kvůli \"urychlení\".) Ano, vím, že někdy je potřeba jednat rychle a i ne třeba zrovna šetrně (asistovala jsem u desítek porodů malých domácích zvířat, takže aspoň nějakou představu mám), ale lidská rodička je myslící bytost a jako s takovou by s ní mělo být nakládáno, to mi holt nikdo nevymluví. 🙂 Co by udělalo porodní asistentce, kdyby mi během přerovnávání nástrojů řekla, že můj porodní plán nemůžou dodržet, protože /něco/? Čas by tím žádný neztratila, možná by si trochu opotřebovala hlasivky. Kdyby to byla udělala, mohla bych jí říct, že se vleže dusím, a nemuseli by na mě pak – poté, co mě k porodu vleže defakto donutili – ječet, že špatně dýchám, čímž by dítě jednoznačně jen získalo (lepší přísun kyslíku během porodu). A proč nemůžou být děti s matkami (byť v inkubátorech) už od porodu, tomu nerozumím už vůbec (tam snad žádná ztráta efektivity nehrozí?) a přitom jednoznačně o dítě jde… Stejně jako určitě nedělá dobře nenarozenému dítěti vícerodičky, že se těhotná maminka děsí porodu. Nechápej to špatně, mně nejde o luxus pro zhůvěřilé rodičky nejlépe typu \"back to nature\", jen bych čekala od personálu v porodnicích minimálně trochu zdvořilé komunikace hodné interakcí s dospělým a svéprávným člověkem.