"Haha, a to vám jako řekl, že to takhle bude chodit?" bavil se počítačový technik nad důkazem činů jiného počítačového technika,

který mi do PCčka s hard diskem 160GB odborně nainstaloval přídavný hard disk s kapacitou 320 GB. Pomyslela jsem si něco neslušného i na adresu specializované prodejny, kde nám ten disk prodali jako prý nejvhodnější k tomu, který už doma máme, a vyslechla rozsudek: "No, tak to už dohromady nedám. Já vám ten disk zase odinstaluju, ale máte nabořenej i systém… To by bylo nejlepší si koupit novej počítač… a je škoda dávat přes deset tisíc za novej, kdybyste chtěli, já vám můžu sehnat nějakej použitej, slušnej, tak do devíti tisíc, že by si na tom i děcka mohly hrát nějaký lepší hry…" snažil se pán.

 

"Ehm… my si to ještě rozmyslíme," (Děcka?! Naše děcka ve věku do čtyř let budou hrát na počítači "lepší hry"?) slibovala jsem neurčitě a vedla počítačového mága ke dveřím, chudší o pětistovku. Nákup paměti, kabelu, mzda prvního "odborníka" a druhého odborníka už nás vyšla na nějaké čtyři tisíce, a počítač na tom byl hůř, než předtím.

  

"Co jsi to za IT specialistu," dobírala jsem si Chotě, "když nevíš, že k hard disku nemůžeme mít ´slave´s větší pamětí?"

 

"No dovol," bránil se, "my pracujeme se systémy, nejsem žádný montér hardwaru!"

 

Vzdor mezerám ve vědomostech dostal Choť v práci roční odměny, a vzdor nedostatkům v mé péči o domácnost se rozhodl se o ně se mnou rozdělit.

"Koupím počítač nový," odhodlal se.

 

A učinil tak. Vybral přístroj s dobrými uživatelskými recenzemi, značkový, se slušnou kapacitou RAM i hard diskem, ke kterému se již zakoupená paměť dá přidat (abychom aspoň tu nemuseli vyhodit z okna), s operačním systémem Vista. Počítač pořídil za více než dobrou cenu "v akci" internetového obchodu (takže i z prémií na Chotě zbylo víc); všechno se zdálo být v pořádku.

Než zboží přivezli. Protože pak se ukázalo, že operační systém jaksi… chybí.

 

"Tak to vrátíme?" navrhla jsem.

 

"Vrátíme," souhlasil Choť. I prodávající v internetovém obchodě uznal svou chybu, přislíbil opravu údajů na stránkách a vrácení peněz.

 

"Ale… on byl ten počítač přece jen o dost levnější, než ho mají jinde… a jinde k němu taky nemají operační systém, už jsem se díval…" začal váhat Choť.

Koupili jsme operační systém.

 

Operační systém se ukázal býti nekompatibilní s naším modemem.

 

Koupili jsme nový modem.

 

Počítač nechtěl datové kabely k našim telefonům. Choť koupil nové datové kabely.

 

Počítač se ukázal býti nekompatibilní s naší tiskárnou. K tiskárně mám celkem vřelý vztah; slouží věrně a dobře.

 

"To si máme koupit novou?" lkala jsem do telefonu jakémusi počítačových tiskáren znalému pánovi.

 

"No…," zvažoval, "to bych vám neradil. Novou laserovou tiskárnu pořídíte od tří tisíc výš, a bude horší, než ta, co máte. Kupte si…"

Opravdu doufám, že ta věc, která má umožnit spojení tiskárny s počítačem (a jejíž název si nepamatuju), bude už tou poslední, která je k běžnému provozu počítače nutná.

Jo, a, mimochodem, ty závěsy na francouzské okno nám švadlena na třetí pokus ušila správně dlouhé. Jen je založila na líc místo na rub…