"…Dr. Weinhold z Halle (si vzpomněl) ve dvacátých letech 19.století na infibulaci, známou u některých malajských kmenů, ale také ve starověkém Římě. Šlo o operační zákrok, který zabraňoval nejenom onanování mladých mužů, ale vůbec schopnosti uskutečnění pohlavního aktu. Doktor – znovuobjevitel svou metodu popisuje takto: "Operace sama je snadná a téměř bezbolestná, stejně jako zaletování a připevnění kovové pečeti.

Předkožka se totiž stáhne dopředu a jemně stiskne mezi dvě prodírkované kovové destičky, takže pacient takřka vůbec nic necítí, když ji propíchneme dutou jehlou, v níž je čtyři až pět coulů dlouhý dutý drát. Když drát protáhneme, ohneme ho tak, aby netlačil na přilehlé části. Oba konce vpředu sletujeme pomocí páječky. Jakmile sletované místo, velké jako čočka, zchladne, pevně je podložíme a vtiskneme na ně malé kovové razítko, které pak uschováme."

 

 

 

Obálka: Sex kontra kultura

 

 

RNDr.Gustáv Murín CSc  je vědecký pracovník Ústavu buněčné biologie Univerzity Komenského v Bratislavě. Některé z jeho knih byly přeloženy i do češtiny – kromě Sex kontra kultura například také A stanete se bohy nebo Abeceda tělesné lásky.

 

Knihu Sex kontra kultura, soubor vtipných a čtivě napsaných úvah o nikdy nekončící snaze lidské společnosti i jedinců regulovat (jen málo regulovatelný) lidský rozmnožovací pud, u nás vydalo v překladu Jarmily Wankeové v roce 1999 nakladatelství Hynek. 

 

Dnes se tato knížka mimo veřejné knihovny shání už jen těžko, ale mně za tu trochu námahy určitě stála – i když se v ní dočítáme věci, které je možná příjemnější nevědět. ("Následující řádky neuspokojí a ani nepotěší ty, kteří si chtějí zachovat jisté minimum iluzí o lidské sexualitě. I když se budu snažit uvádět individuální příběhy, fakta a čísla iluzím nikdy nepřála.")

 

Tak třeba… zamýšleli jste se někdy nad tím, jestli se náhodou "zvířecí" sexuální poloha "zezadu" neproměnila v "kulturní" misionářskou pozici proto, aby umožnila znásilnění? Tušili jste, že v bývalém Sovětském svazu byl trestem za prostituci buď pobyt v pracovním táboře,  nebo vykonávání původního povolání v táboře vojenském? Že ženy mohou znásilnit muže (a také to občas dělají) a že pokud na erekci závisí váš život, pak se (jste-li muž),  erekce nejspíš dostaví (a impotence přijde až později). Možná jste věděli, že při souzení znásilnění záleží ne tak na průběhu aktu, jako na pověsti aktérů, ale tušili jste, že – jsou-li násilníci alespoň dva  – nejlíp se znásilňuje žena v dlouhé sukni? Napadlo vás někdy, že sexuální zneužívání synů matkami jsou možná daleko častější, než bychom si mysleli? A víte, jak se bránit znásilnění zločincem-amatérem, nebo jak vylekat exhibicionistu?

 

Vůbec nejhorší přístup volí některé dívky, které přímo nabádají blízké známé, že by byly ke styku svolné, kdyby se jich dotyčný "zmocnil", protože samy a dobrovolně to nemohou udělat, aby si proboha nemyslel, že jsou "lehké". Dost paradoxní tvrzení, že? Žel v našich zeměpisných šířkách považované za logické a přímo společensky vyžadované. Jinými slovy – dáma, aby uchránila svou dobrou pověst, může přistoupit na společné potěšení až po lehkém znásilnění. Míra lhostejnosti by byla vhodnou otázkou pro Šalamouna. Jeden podobný se již našel, když napsal k montáži stařičkého gramofonu tuto památnou větu: Při tomto kroku použijte sílu, ne však násilí.

 

A tady někde jsme u kořene věci. Nejpozoruhodnější údaj z viktimologie jsem si totiž nechal na závěr popisu znásilnění druhé kategorie. Americký sexuolog Amir, který ve Philadelphii prozkoumal za dva roky 646 případů znásilnění, uvádí, že kolem 67% znásilnění se přihodilo v bytech. Minskaja uvádí v ruských poměrech 27% případů v bytě pachatele, což se téměř shoduje se zjištěními MUDr. Lubomíra Žiga, CSc. u nás (25%). Není vám to divné? Viděl již někdo z vás jít po ulici budoucího pachatele nesoucího na rameni oběť ječící, že do toho bytu nejde a nejde? Ergo kladívko, dotyčné dámy musely na místo činu odkráčet dobrovolně. A protože ve slovenských poměrech jde minimálně v polovině případů o ženy starší 15 let a dokonce ve čtvrtině starší 46 let, nutně musíme dospět k závěru, že věděly, proč přijaly pozvání do prostředí tak intimního, jakým je byt.

 

Jak zdokumentujeme později, i z té první poloviny nezletilých téměř polovina rozeznala úmysl budoucího pachatele, a přece ho následovaly. Nedělejme z našich žen a dívek hlupačky, hlupáci jsme my muži, jestliže si namlouváme, že neumějí velmi pohotově odhadnout naše úmysly či skryté myšlenky. Vědět znamená být připraven, v tomto případě – připravena. Co se tedy událo, že došlo ke znásilnění? Dr. Žigo uvádí v knize Vybrané kapitoly ze sexuologie a hraničních oborů příklad: "…naivní žena se seznámila v kavárně s mužem a nechala se pozvat k němu do bytu na kávu, protože si myslela, že jde o ´slušného muže´. V bytě muž stupňoval erotickou signalizaci, měl dojem, že soulož ´je povolená´, ale při závěrečných aktivitách se žena začala bránit a byla znásilněna." A máme problém – umíte si představit tak neuvěřitelně naivní ženu, která neví, že káva se podává i v kavárně a proto musí kvůli tomuto nápoji jít do bytu cizího muže? Já ne, takže slovo "naivní" si dovolím škrtnout. Jestliže tedy tušila, že nejde do tohoto bytu na kávu, co se tam událo s původně "slušným mužem", že nám tak zdivočel, až spáchal kriminální čin? Tady bych zvážněl a ukázal prstem na pachatele: zcela jistě se totiž dopustil něčeho, co tuto ženu odradilo od sblížení, a jeho reakci pak můžeme nazvat jako zkratovou. Ze svého hlediska měl zřejmě pocit přímo aleje návěstidel signalizujících "volno" pro vstup do náruče dotyčné a při odmítnutí se cítil podveden. To jeho čin samozřejmě neomlouvá. Problémem zde totiž zjevně byla komunikace. Jak i z několika soudních případů později vysvitne, ženy tím, že vstupují do intimního prostoru beze svědků, dělají vědomý krok ke sblížení, jsou otevřené i možnosti pohlavního styku, i když si to v tak jednoznačné formě nemusejí připouštět. Zásadní problém je však ve způsobu, jakým v intimním prostředí dojde k prolomení společenské bariéry." 

 

 Další autorovy texty o všem možném jsou veřejně přístupné na jeho blogu.