Po hledačích vagíny zůstávají nejčastějšími náhodnými čtenáři těchto stránek hledači neexistujících uprchlických táborů v Dakaru. Někteří natěšenci po přečtení článků od svého plánu finančních či tělesných radovánek s půvabnou černoškou (sexy černochem)  upustí, druzí nejspíš ani nezapochybují, informace nehledají, články u mě a u Nigerijcovy ženy nečtou, a začnou posílat peníze. A právě těm druhým je, coby „poslední pomoc“, určen tento článek.

Včera sdělovacími prostředky proběhla zpráva o muži z Brněnska, který „dívce“ (která, jak čtenáři výše zmíněných článků vědí, dívkou vůbec není) poslal milion, bohužel nejen svůj vlastní. Když konečně pojal podezření, obrátil se na českou policii. 

To je postup logický a pokud jste náhodou o peníze přišli stejnou cestou jako Neznámý Brňák, můžu ho jen doporučit. Ke shledání s vašimi penězi ani k dopadení zločinců ale nejspíš nepovede. Vzhledem k tomu, že česká ambasáda v Dakaru byla před několika lety uzavřena, nedá se čekat, že by nějaký český úřad na místě vyvíjel nátlak na tamní policii – a, buďme upřímní, ta má svých starostí dost; ačkoliv policisty stejně jako ostatní Senegalce štve kriminalita imigrantů (tenhle druh internetových podvodů mívají na svědomí téměř výlučně Nigerijci nebo občané Pobřeží Slonoviny), pro neznámého a pitomého bohatce z Evropy se určitě nepřetrhnou.

„Investovali“ jste tolik, že vám (oprávněná) naděje na získání aspoň části peněz stojí ještě za námahu, a zároveň tak „málo“, že vám ještě nějaké peníze zbyly?

Kupte si letenku do Dakaru. (Zpáteční se dá sehnat už od 16.000 korun.)

Navštivte tamní policii.

Vyhledejte nejvyšší šarži v úřadě.

Vysvětlete situaci, předložte doklady.

Poskytněte úplatek ve výši od pětadvaceti do padesáti tisíc korun a slibte (zdvořile a nenápadně!) ještě doplatek, pokud aspoň nějaké peníze dostanete zpátky. Jestli se vám to zdá pochybné, vzpomeňte si, že jste právě přišli o víc díky tomu, že jste cpali peníze podvodníkům – a v těchto končinách je „dávání pozorností“ za nadstandardní služby naprosto běžný a férový obchod, zvlášť pokud jste běloch. A čekejte…

Policejní platy jsou v zemi dostatečně nízké a uvedené částky dostatečně vysoké na to, aby za milion franků (50.000 korun) policejní šéf své podřízené krájel na kousíčky (obrazně řečeno, samozřejmě).

Varianta pro lakomé, nebo skutečně ožebračené: udělejte totéž, ale místo úplatku se na policii zhruťte. Mezi vzlyky prozraďte (pokud možno francouzsky, nebo s tlumočníkem), že jste přišel o všechen majetek svůj i své rodiny a nezbývá vám, než spáchat sebevraždu. Pátrání se rozeběhne též, i když s menším úsilím.

Pokud jste peníze posílal na účet, bude podvodník do několika dnů za mřížemi (za předpokladu, že ještě neopustil Senegal nebo – varianta krajně nepravděpodobná – se neuchýlil na venkov). Pokud jste, jako Neznámý Brňák, obdarovával podvodníky (s falešnými doklady) přes Western Union, šance jsou nižší, ale ne nulové: WU má ve svých pobočkách kamery a nejspíš si vede záznamy, která částka byla vyzvednuta v jaké pobočce, takže i případné komplice z Western Union by policie mohla odhalit.

Jenže bez vaší osobní přítomnosti v Senegalu sotva hne prstem.

 

(Celkové náklady: od 36.000 korun v bezúplatkové – méně spolehlivé – variantě)