"Aaaaaau!" zaúpění starší dámy v rezavém kožichu přinutilo k ohlédnutí všechny pasažéry tramvaje.
"Dávejte přece pozor," obořila se na vedle stojícího mladíka, "vždyť jste mi tím rukávem málem… no vy jste mi strhl náušnici!" Málem se rozplakala. "Zlatou!"
Poodstoupila, aby si mohla prohlédnout podlahu.
Sledovali jsme scénku ze zadní plošiny, já, Choť a kočárek.
Někteří cestující se dívali pod nohy, nespatří-li tam nápadné zablesknutí.
"Nemáte ji zaseknutou v tom rukávu?" pověsila se paní na mladíka.
Oslovený protřepával bundu. "Nemám… Podívejte, že nemám…" mumlal a rudnul ve tváři, jak se snažil dámu setřást.
Zkontrolovala jsem košík kočárku i podlahu kolem nás, jen tak pro formu, ze solidarity – paní stála víc než tři metry od nás.
"To je zvláštní, že to nenašla," divil se Choť, když ryšavě chlupatá paní vystoupila, "kam by se tady mohla ztratit tak veliká náušnice?"
Večer, když se Choť doma svlékal, vyklouzla zlatá slza z kapucy jeho bundy a cinkla o podlahu.
"Kde vystupovala ta paní, pamatuješ se?" chtěla jsem vědět. "Napíšu tam inzerát, třeba se ozve… Anebo to odevzdám na Dopravním podniku, třeba tam mají něco jako ztráty a nálezy," malovala jsem si. Ztracený klenot jsem uložila do příruční kapsičky u dětského kočárku… a zapomněla jsem na něj.
Až do předvčerejška, kdy jsem si přečetla Cheorchiinu historku o ztracené náušnici.
Po roce už na ztráty a nálezy nepůjdu. Ale jestli někdo znáte paní v rezavém kožichu, která v tramvaji ztratila náušnici, řekněte jí, že ji má u nás.
(Totiž, moment… nejdřív se podívám, jestli je ve sklepě ještě vůbec ten starý kočárek!)
C.[[openidhttp://corocona.livejournal.com/]]
led 19, 2010 @ 18:27:39
Žádám okamžité navrácení kufru s padesáti miliony euro. Děkuji.
Manželka
led 19, 2010 @ 20:02:40
že vám z ucha vylétl kufr, toho bychom si všimli… v tom my nejedem! 😀
PaV
led 20, 2010 @ 08:15:49
Manzelko, vratit nekomu nalez muze pusobit stejnou radost, jako nekoho obdarovat. Nekdy mi pripada, ze v Cesku je oboji raritou. Asi to Cechum radost udelat nedokaze, kdyz vidi nebo zpusobi radost druhemu. Ale na druhou stranu v Cesku nebuji presprilis kapesni kradeze, strhavani kabelek apod. Vzdycky jsem si myslel, ze jen zeny jsou upnute na trpytive symboly nebo tretky, ktere si pri urcitem momentu, na urcitem miste poridily nebo dostaly:-) Ale treba zrovna vcera jsem ve velkem kancelarskem komplexu cca 1.000 km na zapad od Cech zapomnel hodne vzacne pero, kdyz jsem se zapisoval. Recepcni zburcovala nekolik pater, aby zjistila komu z navstev patri a pri odchodu uz netrpelive na mne s nim cekala, abych ji nahodou neprosel. Pri nastupovani do letadla si zase v koridoru zvrkla nohu Asiatka, co letela se mnou do Prahy a pomahal jsem ji vstat, s cimz by asi \"echt\" Cech mel problem, aby se s imigrantem \"nekompromitoval\". Nekdy pohled do zaricich a vdecnych oci je nejvetsim darem…
Cheorchia
led 20, 2010 @ 13:40:02
Nausnici jsem NASLA!!!! Tedy respektive synek 🙂 Nausnice z tramvaje mela docela \"dostrel\" :),kdyz se nasla daleko od mista cinu :))).
Manželka
led 20, 2010 @ 14:26:02
já už vím, žes ji našla… a jsem moc ráda!
Maire
led 20, 2010 @ 14:58:28
Když jsem před lety pracovala v kině, po každém představení jsem uklízela sály a nalezené věci ukládala. Jednou jsem našla tašku přes rameno.Uložila jsem ji k ostatním nálezům a zapomněla na ni. Až do chvíle, kdy si pro ni o pár hodin později přiběhl uřícený majitel. V tašce bylo 80 tisíc…
Nigerijcova žena
led 23, 2010 @ 20:02:34
že se nestydíte!!!:)))))))))