Prý se to stává celkem často. V senegalských zprávách jsem na takovou historku ale narazila poprvé.
Stavebnictví v Dakaru skýtá četné pracovní příležitosti. Věděl to i zedník A., který žil s manželkou a třemi dětmi v Sebikotanu zhruba padesát kilometrů na východ od metropole. Možná i proto, že pan A. přebýval v domě manželčiných rodičů, rozhodl se za prací do velkoměsta odjet.
Za nepřítomnosti pana A. viděla jeho žena i jiné důvody: věřila, že ji manžel v Dakaru podvádí.
Každá zedníkova návštěva v Sebikotanu znamenala hádky; po jedné z nich se muž – poprvé po deseti letech – od manželky odstěhoval k rodičům.
Blížil se svátek Tabaski. Pan A. koupil pro manželku a děti berana, odvedl ho k nim, zařízl, popřál si s chotí hezké svátky a odebral se k mamince.
Hladký průběh poslední návštěvy mu dodal nové naděje na znovudosažení manželského štěstí: pan A. ale pro jistotu ještě pár dnů počkal, než manželce zavolal a navrhl jí, že u ní přespí.
Potěšení ze shledání přerostlo v potěšení ve společném loži.
Pan A. usnul. Probudil se až, když se mu manželka pokoušela nožem upižlat penis.
"Řekla mi," vyprávěl pan A., "že nesnese, abych chodil za ženskými a že se o mě nebude dělit. Že když mi ho uřízne, bude konec jednou pro vždy a pro všechny. Chystala se řezat; bránil jsem se, ale stejně jsem o větší část pyje přišel. Mluvil jsem s ní, dokud se neuklidnila a neupustila od úmyslu pokračovat… Rozvedeni ještě nejsme," uzavírá, "ale i když už se nás pokoušejí usmířit, nechci s ní dál žít. Ne kvůli tomu zranění, ale kvůli tomu, jak mě její čin překvapil. Také se bojím, že bych se neudržel a napadl jí, a to rozhodně nechci."
Dvanáct krajů 
led 22, 2010 @ 10:55:48
noooo já bych asi také nevěřil, že se to nebude opakovat…. to z toho ta žena vyšla ještě docela dobře…….
led 22, 2010 @ 11:24:34
No, nevím co na to senegalské právo, ale řekla bych, že za vědomé zmrzačení člověka by ta paní měla jít na pěkných pár let za katr, takže žádný happyend v podobě- usmířili se a žili spolu v celibátu šťastně až do smrti- by ani neměl být možný.
led 22, 2010 @ 12:02:58
Sandro, kdyby se paní dostala před soud, tak za domácí násilí s následkem zmrzačení může nafasovat 10 – 20 let natvrdo. Ale nevylučovala bych, že ji možná neobžalují…
led 22, 2010 @ 13:02:18
Také se bojím, že bych se neudržel a napadl jí, a to rozhodně nechci.\" :)) no a ktery muz by se po takovem zakroku drzel ? :))
led 22, 2010 @ 14:25:38
Teda manželka pana A. se mi zdá přehnaně hysterická. Jestli její muž jezdil za prací do Dakaru, tak ať si jezdí a jestli tam má milenku(y), tak ať má… V těchto případech je totiž nejlepší nevidět, neslyšet a hlavně po ničem nepátrat. Takovou ženskou bych taky napadla:)
led 22, 2010 @ 16:07:10
Neznám Senegalský zákon, ale…. První \"popoulární\" případ kriminálni kastrace muže ženou ve vyspělém světě byl případ John Wayne Bobbitt a jeho Ekvadorské manželky Loreny Bobbittové z Virginie někdy koncem 80-tých let. Paní Bobbitové se na rozdíl od své Sengalské protivnice mutilace povedla. Vložila čerstvě amputovanou extremitu do kabelky a vyhodila ji za jízdy z auta do pole kdesi po cestě ke svým přátelům. Paní Bobbittová byla zatčena. Okamžitě zaujala pozornost mnoha organizací protektující ženy, které ji nabídly pro-bono právní reprezentaci. I když Bobbittové měli normálaní manželství, ti z toho udělali případ utlačované manželky. Nakonec, pani Bobbittová vyvázla s podmínkou na tři roky a pofiderní slávou. S paní Babbittové se stal symbol utlačované manželky, zatímco Pan Babbitt dostal nabidky do porno filmů. Několik z nich údajně i natočil. I přesto, že mutilace těla je považována ve vyspělém světě za brutální trestní čin, společnost brala celý tento případ jako komedii. To bylo založeno na faktu, že muž byl obětí a žena násilníkem. Během soudního procesu, obhajoba stále vyžadovala \"evidenci\"- něco, co by se v obráceném případě bralo za absurdní požadavek. De facto, v obráceném případě by se žena uváděla pod fiktivním jménem, aby se jí zachovala její \"čest\". Nikdo neočekával, že Lorena bude odsouzená do vězení a tak se i stalo. http://www.trutv.com…s/index.html
led 22, 2010 @ 16:17:16
Na případ Bobbitových si pamatuji, jen jsem byla bůhvíproč přesvědčená, že byli z Kanady a že ji zavřeli… Také si pamatuji, že krátce po ní se o totéž pokusila (a čin dokonala) nějaká Slovenka, a když jsem před napsáním tohoto článku zapátrala na internetu, nabyla jsem dojmu, že jde o relativně běžnou formu domácího násilí nevyhýbající se žádné oblasti světa a žádné kultuře. Pokud jde o soud, četla jsem, že jakási dáma provinilá tímtéž zločinem v Turecku(?) čeká rok, aby se zjistilo, zda následky u oběti budou trvalé či nikoli, a podle toho bude určena výše trestu. Pokud jde o senegalský případ, vzhledem k tomu, že v článku není ani slovo o policii, předpokládám, že jde (jako ve všech rodinných záležitostech, které neskončily smrtí) hlavně o to, jak se domluví rodiny aktérů – z článku mám dojem, že paní vůbec před soud nepůjde, ale kdo ví.
led 22, 2010 @ 22:06:17
manzelko proc ten otaznik u Turecka? Nechce se ti verit nebo?? O Turkynich, ktere sedi za katrem je dokonce tocen serial, ktery bezi uz pekne dlouho…..
led 23, 2010 @ 08:44:56
Otazník za Tureckem bych si vykládala tak, že si manželka není jistá jestli se skutečně jednalo o Turecko a nechce se jí to googlovat:-) Jinak je tedy dost hrozné, pokud se někdo dopusí na druhém člověku takové ohavnosti a beztrestně mu to projde…
led 23, 2010 @ 09:41:33
si Sandra vyložila naprosto správně. 😉
led 23, 2010 @ 12:16:54
V Egypte nedavno byl taky nejaky podobny pripad. Manzelstvi bylo rozvedeno, co dal, to nevim. Ja byt tim muzem, tak ji asi taky neco urezu.
led 23, 2010 @ 14:39:36
aha, rozumim. No je to hodne mozne, ze se neco podobneho stalo zrovna v Turecku ;o) Manzelko mrkni na blog.idnes, \"pomatena\" p.Katerina napsala zase neco o islamu a feminismu….??
led 23, 2010 @ 15:22:05
pokud vím, tak Lorena Bobbitová uřízla svému manželovi penis poté, co ji znásilnil, a předtím několik let bil. To je to normální manželství?
led 23, 2010 @ 17:24:44
Mne tedy pripada, ze senegalske manzelky maji ci umi si prisvojit prava, o kterych se nam (mne) ceske manzelce ani nesni. Uz jen ten pristup jejiho manzela k cele veci.. Asi bych potrebovala na prevychovu do Dakaru.. 😉
led 24, 2010 @ 23:24:59
V první výpovědi paní Bobbitové uvedla, že mu uřízla penis, protože \"… manžel vžycky při sexu dosáhl orgasmu první …. a že on pak se ani nestaral, aby ji do orgasmu přivedl…po sexu pak šel hned spát…\" O znásilnění a domácím násilí, se začalo mluvit až potom, co paní Bobbittovu začali zastupovat feministické organizace. Bobbitová pak změnila svoji výpoved\'- viz přiložená linka. Na tom také založila celou svoji obhajobu. Ke znásilnění pak také ještě přidala domácí násilí a ovšem – a povinně – \"…mnoho let psychického ubližování…\". FYI : Co se týče obvniněni ze znásilnění, tak to je nejlepší a nejefektivnější způsob, jak vyhrát soudní případ v rozvodovém řízení. Je to \"její\" slovo proti \"jeho\" slovu. Má to stejný efekt před porotou, jako když manželka obviní svého manžela ze sexuálního zneužití svých děti za účelem, aby ji soud po rozvodu přidělil děti. Po soudu, John a Lorena Bobbitová spolu i nadále sdíleli společnou domácnost jako muž a žena, až se po pár letech rozvedli. Abych opravil jeden detail z mého minulého komentáře: paní Bobbitová nedostala 3 roky podmínku, ale byla kompletně zproštěna viny. Soud ji akorát nařídíl 45 dní psychiatrické obzervace. V 1998, paní Bobbitová byla zatčena za fyzické napadení své matky.
led 25, 2010 @ 08:25:11
Proctonejde, bojím se, že podle toho, co píše, jsem pro paní Kateřinu naprosto ztracený případ: subinka pod burkou kombinovaná s pomatenou militantní feministkou, ajaj! 🙂 hk, \"umějí si přisvojit\" jsou ta správná slova. ;o) Jestli byl pán navíc \"mouchy-snězte-si-mě\"… no tak ho \"sežrala\". Hamiltone, zdá se mi to, nebo je pravda, že první odstavec Vašeho posledního příspěvku nekoreluje s Vaším tvrzením, že ženy sex nerady? Aniž bych čin paní Bobbitové zcela schvalovala, myslím, že ono zmíněné \"\"… manžel vžycky při sexu dosáhl orgasmu první …. a že on pak se ani nestaral, aby ji do orgasmu přivedl…po sexu pak šel hned spát…\" se za psychické ubližování klidně považovat dá. 😉 (Soukromě dodávám, že v tom případě ale nevím, proč paní Bobbitová prostě nevyměnila /nebo nedoplnila/ manžela, místo aby sahala po zbrani). Z ostatního, co píšete – ač těžko soudit – bych hádala, že prazvláštní osobnost musela být ona i on.