"Vy, pojďte stranou… ano, vy!"

To není zrovna věta, kterou by si člověk přál slyšet, když je na letišti s kufrem a ne zrovna čistým svědomím.

Předevčírem zadržela policie na dakarském letišti dva Maročany, putující z Brazílie… s osmi kilogramy kokainu.

 

Včera se situace opakovala – krajan a krajanka předvčerejších delikventů se pokusili převézt 13 kilogramů téže drogy.

 

Provinilcům, čekajícím nyní v senegalském vězení na soud, hrozí desetiletý žalář. Přesto se pokusy o pašování drog přes Afriku vyplatí – většina kurýrů prý není odhalena.  

 

Zprávy úřadů OSN hovoří o tom, že v roce 2008 prošlo západní Afrikou padesát tun kokainu. Senegal je často tranzitní zemí: není týdne, aby letištní policie nezadržela alespoň jednoho pašeráka. Drogoví obchodníci dokázali využít nejen strategickou polohu Dakaru; úrodné oblasti jižního Senegalu zaručují vysoké výnosy pěstitelům kvalitního konopí.

 

Ze Ziguinchoru pocházejí celé 2/3 senegalské produkce této suroviny, a Senegal sám zaujímá v žebříčku konopí vyrábějících afrických zemí třetí místo (po Nigérii a Ghaně). V povodí řeky Senegal, při hranicích s Mauretánií, se zemědělci ke konopí obracejí hlavně z důvodu nízkých nákladů na pěstování – na rozdíl od rýže nežádá pěstování konopí téměř žádné investice, zato slibuje vyšší zisky. Podobně tržně se chovají i zemědělci na východě země, kde cannabis zvolna nahrazuje arašídy.

 

Ačkoli podmínky pro pěstování nejsou všude stejné, zemědělci mají na vybranou z různých odrůd (např. "červené oči" Niakoy, Green Makut, Lopito a dalších), různě odolných vůči suchu, znečištění půdy apod.  

 

A když je vypěstováno? Lístečky putují kamiony a taxíky do Dakaru, pro jehož trh je část marihuany určena (další část tudy cestuje především do Evropy a USA). Hašiš a heroin na samém západě Afriky mnoho přívrženců nemají.  

 

Stát se s obchodem s narkotiky snaží bojovat s pomocí celníků, policistů, žandarmerie i armády; v roce 1997 byl vytvořen Centrální úřad pro potírání obchodu s narkotiky, který toto snažení koordinuje.  

 

Přes všechna bezpečnostní rizika a další zvláštnosti,  se mnozí obchodníci s drogami považují za obyčejné podnikatele: drogový baron Lassana, ekonom a právník, ženatý otec pěti dětí, si vytvořil síť "přátel" a informátorů, takže u něj nikdy nebyly nalezeny žádné usvědčující důkazy.

 

"Začínal jsem jako malý dealer pro gymnazisty, ale to bylo tak na kapesné. Vždycky jsem chtěl víc. Pochopil jsem systém, dostal se k "V.I.P. klientele", k narkomanům, co by za dávku udělali všechno. Mám dobrý byznys, všechno funguje, žiju víc než pohodlně. Zločin? Ne, proč? Cigarety také zabíjejí, alkohol zabíjí. Jsem obchodník, dělám jen svou práci. Je to stejné, jako kdybych byl řezníkem nebo knihovníkem. Co ti, kteří prodávají zbraně, nejsou zodpovědní za smrt, kterou můžou jejich zbraně přinést? Jediný rozdíl je v tom, že můj obchod je ilegální. Litovat zákazníky? Proč? Nenutím je kupovat moje zboží! Když se předávkují, je to jejich chyba, ne moje. Když moc kouříte, dostanete rakovinu. Když to přeženete s drogou, má to také svoje důsledky. "  

 

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=29597