Navzdory tomu, že soudný člověk s dětmi nikdy nikam necestuje, rozhodli jsme se vyřídit našemu potomstvu cestovní pasy.

Cestovní pasy, pro každé dítě jeden, to je zase spousta dalších dokladů, které já tak ráda (a dobře) ztrácím a které choť tak dobře (a nerad) pak musí hledat a zlořečit mi u toho. Takže zpět: "na co potřebují pasy? Necháme je zapsat k nám!"

 

Četla jsem u Medvědových a u Nigérie, jak těžké je nechat zapsat dítě do pasu. Prý potřebujeme osvědčení o státním občanství, a abychom ho mohli dostat, musí každý rodič doložit též rodné listy svých rodičů. Aby teda jako bylo jasné, že jsme Češi a nic než Češi.

 

Plna obav, volala jsem na příslušný úřad, abych vyzvěděla, co s dětmi a pasem, je-li otec dětí cizinec (a předkládání jeho rodného listu nemá smyslu, leda snad bychom chtěli naopak dokazovat původ nečeský).  

 

"Osvědčení o státním občanství, to vám vydáme," slíbila mi paní na matrice, "když přinesete rodné listy dětí, svůj rodný list a manželův rodný list…"

 

"Ale manžel není Čech?"

 

"No tak oddací list… máte český oddací list, ne?"

 

"To máme. A to je všechno?"

 

"Ano, to je všechno, a sto korun to stojí. A do vašeho pasu vám je zapíšou, do manželova ne," upozornila mě úřednice ještě.  

 

No vida. Takže tak jednoduché to je!  

 

"Proč je nezapíšou do tvého pasu?" vzpomněla jsem si po chvíli na závěrečnou větu paní matrikářky.

 

 "Protože nevědí, že mám český cestovní doklad." 

 

"A tam by ti je taky nezapsali!! Protože bys ty děti mohl ukrást! … Poslyš, nechtěl bys unést děti?"

 

 "Jó, to tak! Já unesu děti, budu se o ně starat a ty si budeš sama užívat!"

 

"No tak ale mohl bys… ve filmech se to dělá! Víš co, zapíšeme je radši do tvého pasu. Proč tam vlastně ještě nejsou?"

 

"Protože jsem s sebou neměl rodné listy, když jsem o něj žádal. Oni mi je tam, náhodou, zapsat chtěli!"

 

"Tak tam ještě zajdeme…"

 

"Zajdeme, a já jim řeknu: ále, nepřidělávejte si práci, ono je to určitě složité, zapisovat děti do pasu…"

 

"A já jim povím: ale to nic, to vy mu je tam určitě rádi zapíšete, to přece nebude tak těžké, že ne? Co kdyby chtěl tatínek s dětmi někam vycestovat, potřebují doklady…"

 

"To bych ten pas radši ztratil," zvolal Choť.  

 

Moje naděje na poklidný život se rozplynuly.