Že má ramadán vliv na chování milenců, o tom už tu byla řeč. Ale jak tráví postní měsíc profesionální kněžky lásky?

Podle toho, co se po setmění odehrává v dakarských ulicích, by pozorovatel neřekl, že si lehké ženštiny v posvátném měsíci berou volno.  

O ramadánových nocích Dakar vypadá jinak, než je tomu po zbytek roku. Tančírny a koncertní sály jsou tiché, bary zejí prázdnotou. Po liduprázdných ulicích jen občas projede auto, přes silnici se přešourá bezdomovec. Jediní bdící jsou tu ti, kdo pracují jako ostraha obchodů a restaurací. A prostitutky. 

 

Střídmě oděné ženy se sice stáhly ze svých hlavních tras, ale postávají v okolí hotelů a klubů, a nezdá se, že by trpěly nedostatkem zákazníků. Čtyřicátnice v tradičním modrožlutém bubu, která seděla pohroužená do myšlenek pod stromem v ulici Malenfant, se nijak netajila s cenou: „Jestli jen zepředu, tak to stojí deset tisíc franků*. Proto tu jsem. Když se dohodneme, můžeme jít tady vedle do hotelu Provincial. Jestli to má být zepředu, zezadu, a jak chcete, bude to dražší.“

Otázka je rychle vyřešena: „Zepředu nám to stačí.“

Ale při smlouvání reportéři narazili: „Ne, bude to za deset. Pět tisíc je málo.“

Ukazuje cestu k hotelu: „Do auta k neznámému klientovi si nesednu ani za nic.“

Reportéři využili příležitosti, aby cestou zmizeli, a zajeli si prohlédnout tři dívky v sexy kalhotách, postávající v ulici Blanchot. Více skromně oblečených děvčat soutěžilo o přízeň potenciálních klientů v okolí nočního klubu; ty nejatraktivnější nastupovaly do aut k zákazníkům, ty dosud neobsazené korzovaly po chodníku.

Velmi štíhlá dívka ve věku kolem dvaceti let, oblečená v kratinké minisukni, rozčileně křičí: „Jsme prostitutky! Je to naše práce. Netajíme se tím. Vybraly jsme si to a je to jenom naše věc. Hledáte jen, co byste napsali,“ vmetla reportérům do tváře, „my š****e, s kým chceme, a do toho nikomu nic není. Jsme plnoleté, máme zdravotní knížky, jsme občanky tohohle státu a máme právo provozovat prostituci!“

Když i ostatní profesionálky začaly vyjadřovat rozhořčení, vyklidili reportéři pole, pronásledováni taxíkem, do kterého nasedly dvě z dam. Sotva po delší honičce automobily zastavily, prodejné ženy se pustily do reportérů: „Mír s vámi, vy jste nás fotili? A proč? Kdo jste? Jaké k tomu máte právo?“ Novináři se snažili vysvětlit, že i oni pracovali, ale rozzuřené ženy požadovaly zničení fotografií a vyhrožovaly policií. Z domů v okolí začali vybíhat zvědavci; žurnalistům se podařilo nasednout do vozu a ujet, zatímco taxi s prostitutkami je pronásledovalo až do čtyř hodin ráno. 

V redakci se ukázalo, že fotografie, kvůli kterým celá honička začala, se nevyvedly…

 

 

 

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=34865