Průvodce pro nevěsty

Jak jsem už naznačila v dřívějším článku, ani svatebním obřadem a zaplacením věna dnešnímu wolofskému ženichovi nárok na nevěstu nevzniká. Dříve, než může manželství konzumovat, musí se zhostit dvou důležitých a nákladných povinností (ještě před sto lety neznámých) – opatřit „kufr“ a instalovat postel.
 
 
Novomanžel objedná a zaplatí postel a pořídí kufr, který napěchuje novým oblečením, šperky, kosmetikou a dalšími věcmi, jimiž se ženy obvykle těšívají. Postel i kufr pak za doprovodu prostředníka, bratrů a přátel donese do domu novomanželčiných rodičů.
 
 
Novomanželka  – za přítomnosti své matky a tet – kufr podrobí inspekci. Pokud jsou dámy s obsahem spokojeny, propukají v jásot a hlasitě ženichovy dary chválí. Shledají-li dary nedostatečnými, mlčí, dokud za nimi novomanžel nevyšle prostředníka. Tomu pak některá z tet sdělí, že chápou, že časy jsou těžké, ale že tímto způsobem ženich vyjadřuje city, které chová k nevěstě a její rodině. Prostředník i novomanžel z toho pochopí, že nezbývá, než nedostatky „kufru“ vyrovnat na Slavnosti otvírání.
 
 
Slavnost otvírání kufru se odehrává obvykle krátce poté: jedna z novomanželčiných sestřenic přinese zavazadlo na místo, kde se shromáždily pozvané ženy. Ta, kterou ze svého středu vybraly, si vyžádá klíče a od novomanžela požaduje platbu za to, že kufr otevře. Obsah kufru pak ženy – předem seznámeny s názorem novomanželky a její matky – kousek po kousku kontrolují a přísným okem hodnotí množství darů a jejich kvalitu.
Nejsou-li spokojeny, novomanžel musí doplatit peníze nebo doplnit kufr o další dary.
Nemálo z obsahu kufru je během slavnosti rozdáno kamarádkám a příbuzným novomanželky.
 
 
Postel, zakoupená pokud možno v obchodě nábytkem (ne levnější,  ručně vyráběná u řezbáře), musí být vybavena matrací a lůžkovinami. „Instalaci postele“ provádí sestřenice novomanželky, a za každou nohu postele si nechává od novomanžela zaplatit zvláštní poplatek.
Postel musí nebohý manžel kupovat vlastně dvakrát; tento první kus nábytku nechává novomanželka v domě své matky.
 
 
Ale ani tím pro novomanžela ještě „plácání se přes kapsu“ nekončí – další peníze, v přepočtu nejméně stokoruny, musí při oslavě rozdat zpěvákům, kovářům, tkalcům a „otrokům“ (příbuzným, kteří pomáhají při organizaci slavnosti), zatímco nevěsta a její kamarádky popíjejí kávu (donesenou novomanželem) a pojídají sladkosti (donesené novomanželem).
 
 
A teprve potom se svatební obřady dostávají do další, i když ještě stále ne konečné, fáze…
 
 
 
 
 
Související články: