„Vztah s černochem“ je heslo, které, podle statistik, na tuhle stránku často přivede čtenáře (hádám tedy, že asi spíš čtenářky). Předpokládám, že tu doufají najít, co je na „vztahu s černochem“ největší komplikací. O tom mám svou představu.

Skutečně, tentokrát nepíšu „vztah s Afričanem“ nebo „vztah s Jorubou“ případně „vztah s Keňanem“, ale  „vztah s černochem“.

Protože jednu věc většina žen všech národností a politických i náboženských vyznání v dlouhodobém vztahu s černochem (jakékoli národnosti a politického nebo náboženského vyznání) dříve či později řešit prostě musí.

Vlasy.

Matky černošských míšenců – chlapečků – mohou sáhnout po řešení nejpohodlnějším: holícím strojku. (Odvážnější a nekonformější maminky a tatínkové tvoří dětičkám na hlavičkách dready.)

 

Ale co s holčičkami? Tatínkové obvykle sami nevědí, a u nás s matkami svých dětí často ani nežijí, aby mohli maminkám vysvětlit, že nasucho ty vlásky opravdu učesat nejdou. Dlouhé vlasy se dají nejlépe rozčesat tak, že upravovatelka zapomene na všechna kadeřnická doporučení vztahující se k jejím vlastním vlasům a dětské vlásky upravuje zásadně mokré a s neoplachovacím kondicionérem, nebo alespoň promaštěné olejem (olivovým, slunečicovým…) či karite.

Takto rozčesané dítko sice přijde o svůj retro vzhled způsobený rozježeným afrem tyčícím se na hlavičce, ale může mít hladké a úhledné copánky. A jak vyrobíme ty?

Sice to neumím „bravurně“, jak mi včera napsala Arunma , ale přece jen si dítě už  učešu (a k té bravurnosti se snad časem také dopracuji: praxe dělá mistra…). Instruktážní video k výrobě oblíbených a relativně rychle učesatelných francouzských copánků naleznete níže. Jen připomínám, že jelikož účes bez přidání umělých vlasů vydrží úhledný jen 3 – 4 dny, je výhodnější udělat copánků méně (2 – 8 pro dítě úplně postačí) a dlouhé vlasy nedoplétat až do konce, ale zagumičkovat u posledních kořínků na zátylku.