V listopadu se u jednoho zdejšího článku objevil nenápadný, diskrétní komentář.

Mirka se přiznala k tomu, že mě vybrala do Jedenáctky. A ačkoliv řetězy se ze zásady spoutávat nenechám a ani to víno nepiju, Mirku obdivuju a Jedenáctka se mi docela líbí.

Pravidla jsou následující: odpovědět na jedenáct otázek, napsat o sobě jedenáct zajímavostí, vymyslet jedenáct otázek a najít jedenáct lidí, kterým těch jedenáct otázek položím.

Ale abych začala odpovědně:

1.     Co děláš nejraděj?

Nejraděj dělám vždycky to, co právě dělám.

2.     Co děláš s odporem?

Nic, co bych dělala s odporem, nedělám… a z toho právě vyplývá odpověď na první otázku.

3.     Na co myslíváš cestou metrem/ vlakem/ tramvají/ autobusem/lodí/letadlem?

Jéje… toho je!

4.     S čím si zahráváš?

Když je člověk přesvědčený, že věci vždycky dopadnou tak, jak dopadnout mají, není na tuhle otázku snadné odpovědět. Vlastně bych řekla, že to ani nejde.

5.     Proč se vztekáš?

Napadá mě jediná situace: spěchám a nemůžu najít klíče.

6.     Zazlíváš si něco?

Ne. Viz odpověď na otázku číslo čtyři. Všichni se celý život učíme a během toho učení děláme chyby. Někdy třeba ani jedna chyba k poučení nestačí, takže „propadneme“ – ale jelikož jsem přesvědčená, že všechno má svůj smysl a čas, nezazlívám nic ani sobě, ani nikomu jinému. (Což ovšem neznamená, že mi občas nezůstává rozum stát nad výroky a činy jiných lidí… ale nerozumět není totéž co zazlívat.)

7.     Věříš v posmrtný život?

No, tohle bude asi první zajímavost 🙂 – já posmrtný život neřeším. Ještě se „odtamtud“ nikdo nevrátil, aby podal zprávu (jako ne-křesťanka si tuhle poznámku můžu dovolit 🙂 ), takže posmrtný život buď je, nebo není. Tahle otázka mě nezaměstnává ani zdaleka tolik, jako starost o to, jak nejlíp prožít život vezdejší, byť by nebyl nic než pomíjivá „hra a zábava“. Nerada bych se jednou otočila a zjistila, že byl promarněný.

8.     Čeho se bojíš?

„Bát se znamená nemít důvěru v Boha.“  A to jsme zase u toho, že když člověk věří, že věci vždycky jdou tak, jak mají… nebojím se.

9.     Nad čím vítězíš?

Nad špinavým prádlem! 🙂

10. Co si zadáváš nejčastěji do vyhledavače?

Tak kvůli téhle otázce jsem se musela podívat do Historie. Dneska to byly „výstavy – přednášky – judaismus – židovský“, ale v poslední době hodně často zadávám názvy starých dětských knížek s dodatkem „antikvariát“.

11. Co by ti právě teď udělalo největší radost?

Kdybych nemusela v pondělí ve škole vysvětlovat, co se stalo s vysvědčením nejstaršího dítěte. (Snědla mu ho sestra. Opravdu.)

Najít na mně jedenáct zajímavostí, to není jen tak.  Přemýšlím, kterak definovat „zajímavost“. Je to „něco, co zajímá druhé“? „Podivnůstka“? „Anomálie“? Nějak nemůžu přijít na nic, co by zasluhovalo býti vytesáno v pavučinách Světové Sítě navěky věků…Na jedenáct zajímavostí mi zajímavost zjevně chybí, ale snažila jsem se:

1. Názory si vytvářím pomalu.

2. Lépe snáším velké vedro než mírnou zimu.

3. Věřím na kostlivce ve skříni.

4. Nemám ráda nakupování… a miluju prodávání.

5. Jsem „vyhazovací“, ne „schovávací“ typ.

6. Hmotné bohatství mě odpuzuje.

7. Učím se čekat.

8. Učím se nečekat.

9. Učím se poznávat, kdy je lepší čekat a kdy ne. A zdá se mi, že mi to jde.

10. Zjistila jsem, že žít bez televize je docela snadné a příjemné.

11. Jsem docela nezajímavá.

A jedenáct otázek pro ty, kterým se  štafetu pokusím předat (s nadějí, že mi to prominou):

1. Co by do tebe ostatní nikdy neřekli (a přece je to pravda)?

2. Překvapil/a ses někdy něčím?

3. Co na tebe na druhém nejvíc zapůsobí?

4. Co tě nejvíc rozčiluje?

5. Co tě rozesmutní?

6. Co tě potěší?

7. Které roční období máš nejraději?

8. Kdyby sis ze všeho, co máš, mohl/a ponechat jen jednu jedinou věc, co by to bylo?

9. Co je tvé povolání snů?

10. Co tě napadne jako první, když se zeptám: „Co bys určitě, zaručeně, nikdy neudělal/a?“

11. Čeho si nejvíc ceníš na člověku, který je ti nejbližší?

V okamžiku tázání ale nastává problém – většina „mých“ bloggerů už dávno někomu odpovídala, nebo už nepíše.

Jedenáctku, které bych se mohla ptát, jsem dohromady nedala… ale nesměle ťukám na

Mamanneku ,

Žirafu ,

a na

Hogretu

A protože dál už mě nikdo Jedenáctkou nepolíbený nenapadá, po vzoru Christabel  nechávám na čtenářích, jestli se tu někdo přidá ke skupinovému striptýzu.  Dobrovolníci vítáni!