Blogů českých muslimů a muslimek je dnes na internetu mnoho, a většinou se zabývají jen, nebo aspoň převážně, náboženstvím. Na tomto blogu se samostatný článek o náboženství – bez historického nebo společenského kontextu – dosud neobjevil, a neměla jsem ani v úmyslu nějaký takový psát.
Ale stalo se, že jsem shodou okolností znovunalezla stránku Islámské Komunity a tam, v jednom nabádavém příspěvku, narazila (mimo jiné) na větu Plakal jsi dnes ze strachu před Vznešeným Bohem? .
Otázka směřovaná na muslimy, jistě. Ale zarazila mě i tak.
Je strach projevem zbožnosti?
Může být zbožnost důsledkem strachu?
A co je to zbožnost?
Jsou slzy (a činy) strachu ceněny víc, než slzy (a činy) vděčnosti nebo lásky?
A hlavně, jaký vztah máme k Tomu, Který nás děsí k pláči?
Je tolik Koránů (tolik Biblí, ba dokonce i tolik Harry Potterů), kolik je jejich čtenářů. Ani dva lidé na celém světě nechápou slova úplně stejně.
Právě tak má i Bůh miliardy podob, závisejících na tom, kdo na Něj myslí a kdo se k Němu obrací. Severoameričtí Lakotové i západoafričtí Wolofové si zvykli říkat té nepostižitelné a rozumem i vědou neuchopitelné síle Dědeček. Nevzdali se toho označení ani poté, co jedni (z větší části) přijali křesťanství a druzí islám.
Plakal jsi dnes ze strachu před Dědečkem Bohem?
Lidé, kteří se zabývají hlavně sami sebou, někdy nazývají takovou sílu Osud.
Plakal jsi dnes ze strachu před osudem?
Osud má jistě mnoho možností nás děsit, i když nevěříme v posmrtný život. Málokterý muslim pojmenuje syna Ajjúb, málokterý křesťan dá dítěti jméno Jób; Jobův příběh je přece tak děsivý, kdo by chtěl, aby jeho dítě postihlo něco podobného!
Pro mě je Jób biblickým hrdinou Number One. Jób měl dost síly na to, aby ze strachu před Všemohoucím Bohem neplakal i přes všechny tragédie, které ho potkávaly. Jóbova víra byla tak silná, že mu umožnila je přijímat s vědomím, že to všechno se děje z nějakého důvodu. Jób totiž věřil, ba věděl, že člověk ze své perspektivy nemůže pochopit všechny příčiny a účely událostí. Jób Bohu důvěřoval, neboť věděl, že On není neúčelně zlovolný.
Ani tehdy, ani dnes, ani nikdy jindy.
Dvanáct krajů 
kvě 14, 2009 @ 13:15:23
Tak tak. Cítit úctu, ale ne strach. A ani sebevětší strach není úcta, ale pořád jenom velký strach.
kvě 14, 2009 @ 13:48:59
koukam, ze mame asi podobny nazor na viru :o))) Ne stejny, ale podobny :o)) Moc hezke, diky :o) Mimochodem, me nekdy slzy tecou aniz bych chtela a nekdy kdy bych chtela (nebo spis bych mela) brecet me to vubec nejde, ale nijak to neresim, prece Buh vi co se ukryva v nasich dusich a zna nase myslenky….
kvě 14, 2009 @ 15:14:25
v tuhle chvíli já právě čtu: \"Jamais sans ma fille.\" Musela jsem na chvíli přestat…vystoupit z vany a udělat si mátový čaj.
kvě 14, 2009 @ 16:05:43
Není možné milovat, koho se bojím, a není možné se bát toho, koho miluji.
kvě 14, 2009 @ 16:53:47
Ja myslim, ze to jde. Ale ptam se, co je to potom za lasku?
kvě 15, 2009 @ 11:28:03
pekne napisane zamyslenie…co by som ja napisala uz niekto napisal, mozno nie to iste ale podobne 😉
kvě 15, 2009 @ 11:28:03
http://pavek.bloguje.cz…ci-ne.php Precetla jsem pred tydnem zajimavy clanek. Zajimalo by me,zda je Postaveni Zen v Islamu,tak jak je uvedeno v clanku ,skutecnou pravdou. A opravdu muze muz bit zenu,pokud usoudi,ze \" ji to patri\"? Me tohle moc zajima,protoze mi prijde,ze o Muslimech rezajicich sve zeny se mluvi az nemistne moc.Ja je zadnym zpusobem nechci omlouvat.Proste si myslim,ze Muz by mel Zenu zvladnout prirozenym zpusobem.Respektem,neznou autoritou. Ale co jsem chtela rici,o Zmrdech bijicich beztrestne zeny v nasi spolecnosti se mluvi zoufale malo.Vsichni ukazuji prstem na \"ty muslimy\". Prijde mi,ze spolecnost ma dana nejaka vseobecna dogmata.Manzelko,prosim, muzes mi to nejak vysvetlit? Co Muz smi a co se od Zeny zada?
kvě 15, 2009 @ 13:59:39
Cheorchio, na to je celý podrobný zákoník (a samozřejmě se dodržuje jak kde jak co, protože se vždycky sráží a míchá s místní kulturou), z něj část publikoval jinak celkem fanatický server http://info.pravdaoislamu.cz…tvi/ . Na maturitní práci je určitě vidět snaha, i když prameny asi nerozlišovaly pokaždé mezi všeobecně nezávazným doporučením nějakého šejcha (fatwou) a zákazy nebo příkazy (viz seznam doporučených povolání pro ženy nebo zákaz ženám řídit auto nebo vstupovat na hřbitov /mimo dobu pohřbu/) a občas obsahují chyby (antikoncepce v islámu, narozdíl od křesťanství, zakázána NENÍ; zkrášlovací procesy už vůbec ne – \"mučení žen\" cukrovou depilací je nejrozšířenější v arabských zemích, o malování hennou a přehnaném make-upu nemluvě. Jiná věc je, kam se pak taková vyšperkovaná žena vydá. To, že \"žena, pokud k tomu nemá závažné psychické či fyzické důvody, nesmí svému manželovi odepřít pohlavní styk\" je sice pravda, ale platí to i obráceně – sexuální neuspokojení je jedním z důvodů, pro něž může žena žádat rozvod… atd. ) Jak je to s bitím žen v praxi, nemůžu říct, my se doma netlučem 🙂 a pokud jde o to ostatní, on si každý radši přečte nebo poslechne něco o tom, jak Fatimu tluče Abdalláh, než by se zabýval tím, jak Mařku řeže Pepa (bez ohledu na nějaké to ideologické pozadí, ten Pepa by nás měl vzrušovat víc… no ale bůhvíproč litujeme víc Fatimu, než Mařku. Možná proto, že nám už nikdo neřekne, že tak jako Mařka může jít na policii, i Fatima má určité možnosti, jak se bránit /dokonce i v těch několika zemích, kde nemají zákon proti domácímu násilí/.
kvě 15, 2009 @ 14:20:42
tak jsem to kvůli tobě nastudovala 🙂 , a abys to nemusela číst celé, vyjímám z odkazu: m-10.11 Zacházení se vzpurnou ženou Pokud si manžel všimne u své ženy známek vzpurnosti (nushuz) (O: pokud slovy, jako když mu odpovídá chladně tam, kde dříve odpovídala zdvořile, nebo jí požádá, aby přišla do postele, a ona v rozporu se svým zvykem odmítne; nebo činy, jako když zjistí, že je k němu nepříjemná, když dříve byla milá a radostná), varuje jí slovy (O: aniž by se jí vyhýbal nebo jí udeřil, protože je možné, že pro to existuje omluva. Varováním může být jí říct, \"Boj se Alláha kvůli právům, kterými jsi mi povinná\", nebo jí může vysvětlit, že její vzpurnost ruší jeho povinnost se o ní starat a dávat jí svůj čas mezi ostatními ženami, nebo jí může informovat, \"Poslouchat mě (def: (3) níže) je tvojí náboženskou povinností\"). Pokud je vzpurná, přestane s ní beze slova spát (O: a mít sex) a může jí udeřit, ne ale způsobem, který by jí zranil, což znamená, že jí nemůže (A: způsobit pohmožděniny), zlomit kosti, zranit jí, nebo způsobit krvácení. (O: je nezákonné udeřit jí do obličeje). Může jí udeřit, pokud je vzpurná pouze jednou, nebo více než jednou, ačkoliv méně zastávaný názor říká, že jí nemůže udeřit, pokud nedošlo k opakování vzpurnosti. (N: K vyjasnění tohoto odstavce zmíníme následující rozhodnutí: 1. Muž i žena mají povinnost chovat se k sobě laskavě; 2. Není zákonné, aby žena opustila bez povolení manžela dům, ačkoliv tak může učinit v případě nutnosti. Stejně tak nemůže žena povolit někomu vstoupit do domu svého muže, pokud s tím on nesouhlasil, ani svému příbuznému, kterého si nemůže vzít. Stejně tak nemůže být sama s mužem, který není členem rodiny, a to za žádných okolností; 3. Je povinností ženy poslouchat svého manžela a stejně tak mu umožnit úplný sexuální požitek ze své osoby. Je povinností manžela umožnit jí zůstat cudnou a svobodou od touhy po sexu, pokud je toho schopen. Není povinností ženy, aby svému muži sloužila; pokud tak činí, je to dobrovolný skutek; 4. Pokud žena nesplní jednu z výše uvedených povinností, je označena za \"vzpurnou\" (nashiz) a manžel podnikne následující kroky, aby situaci napravil: a. napomenutí a ponaučení, tím, že jí vysvětlí protizákonnost její vzpurnosti, její škodlivý efekt na manželský život a tím, že si vyslechne její názor; b. pokud napomenutí nepostačuje, přestane s ní spát, čímž se oba naučí, jak se navzájem potřebují; c. pokud není zdržování se od ní účinné, má povoleno jí udeřit, pokud věří, že jí to přivede na správnou cestu, ačkoliv pokud tomu nevěří, není to povoleno. Nesmí jí udeřit způsobem, který by jí zranil, a jde o poslední způsob, jak zachránit rodinu; d. pokud po tom všem neshoda neskončí, oba partneři si zvolí rozhodčího, který vyřeší jejich spor dohodou, nebo rozvodem.)
kvě 15, 2009 @ 15:21:17
Jeee Manzelko ja Ti moc dekuju,me stacil poslat nejaky odkaz a starej se sama :-)) Vazne diky MOC !!!! Me je jasny,ze vy dva se doma asi netlucete,pusobis na me tak,ze by sis to libit rozhodne nenechala.Ja se zeptala Tebe,protoze nikoho jineho neznam a ani nevim,kde zacit cerpat znalosti :-))
kvě 15, 2009 @ 17:18:01
Cheo, hlavně nepodléhej stereotypům, může to být zavádějící 😉 http://www.manzelka.bloguje.cz…hp http://www.manzelka.bloguje.cz…hp http://www.manzelka.bloguje.cz…hp a někdy dokonce nebezpečné! http://www.manzelka.bloguje.cz…hp
kvě 15, 2009 @ 18:19:48
A ani se na tom neshodnou ucenci, ze je povolene bit zenu. Treti moznost, co udelat se vzpurnou zenou, je v Koranu popsana slovesem daraba. Jednim z jeho vyznamu je uderit, jinymi vyznamy jsou zabranit, cestovat, vzdalit se a par dalsich. Ciste z hlediska Koranu tedy neni uplne jasne, co je slovem daraba mineno. Mnoho ucencu to chape tak, ze po vycerpani dvou predchazeicich moznosti ma muz opustit na nekolik dni spolecnou domacnost. Existuji hadithy, podle kterych porok Mohammed rekl, ze muz muze uderit svou zenu necim, jako je drivko na cisteni zubu nebo slozeny kapesnik. Tyto hadithy ale nejsou uplne spolehlive. Mohammed sam podle Aishy pry nikdy neuhodil zadnou zenu ci dite. Pro vychovne biti deti plati uz to, co napsala Manzelka, plus jeste to, ze nesmi byt vice nez trikrat udereny na jedno misto. Treba v Egypte v zadnem pripade neni normalni, aby byla dospela zena bita nejakym muzem. Devcata nekdy dostanou od pribuzneho \"vysluzku\", ale je dost muzu, kteri by dceru neuderili uz proto, ze je zena. Dedecek meho muze byl hodne razny, sve syny pry nekdy rezal tak, az si temer nesedli, ale dcer se nikdy ani nedotkl. Ovsem manzeluv stryc jednou svou dceru zfackoval tak, ze mela cervene tvare. Ale ta predtim provedla pry opravdu velky prusvih. Nevim co, ale manzel ji od te doby, az je to asi 15 let, neduveruje a mysli si, ze nema dobry charakter.
kvě 16, 2009 @ 11:15:22
A co je psáno, když žena uhodí muže? (tak, že ho nezraní)
kvě 16, 2009 @ 11:46:49
Zajímavá otázka….:-) Co pak?
kvě 16, 2009 @ 12:13:21
\"Žena muže bít nemůže, protože ho nepřemůže…\" tolik česká lidová. Jinak fakt nevím. 🙂
kvě 16, 2009 @ 18:55:39
Za kazde uhozeni jineho cloveka se clovek bude jednou zpovidat Bohu. Manzel by ji to nemel oplatit, protoze manzele si navzajem nesmi oplacet spatne veci. Kdyby ho bila casteji a jemu to vadilo, mohl by ji napomenout, prestat s ni mi intimni styk atd.
kvě 16, 2009 @ 19:10:04
Zajímá mě to proto, že v domovině mého muže je facka (z jakékoliv strany)důvod k okamžitému rozvodu. A nevím, jak se k tomu staví Korán.
kvě 16, 2009 @ 21:55:40
Odkud je tvuj manzel?
kvě 17, 2009 @ 22:36:42
z Pobřeží sl. , ale myslím si, že je to spíše otázka kultury nežli náboženství.
kvě 24, 2009 @ 06:38:24
možná se pletu, ale podle průzkumů ženských organizací v Pobř.Slonoviny tam 90% žen z dotazovaných 5000 odpovědělo, ža bylo aspoň jednou udeřeno. Pobřeží Slonoviny nemá žádné zákony proti domácímu násilí; pokud žena není zdravotně poškozena, před soud nemůže (o rozvod požádat samozřejmě ano).
kvě 27, 2009 @ 22:14:47
Dobrý večer, děkuju za názory. To bude asi vyloženě tradice v jeho rodném městě. Manželko, tu statistiku, kterou uvádíš, jsem neviděla, zřejmě si tam svá pravidla (zákony) vytváří každá rodina podle svých morálních zásad(pokud nějaké má 😦 ). No jsem ráda, že manžel věří v toto, je pravda, že spousta \"darebáků\" 🙂 od nich nejde pro ránu daleko. Ale s tím jsem se setkala i v jiných státech.