„Zase plenky?“ podivoval se Choť do telefonu. „Vždyť jsem jedny kupoval tuhle…“ připomínal mi. Od doby, kdy rodičovský příspěvek pobírá místo mě Choť, připadla mu i povinnost zaopatřovat dětské zadečky. Ještě si, chudák, nezvykl, že plenky polykají kapesné stejně spolehlivě jako návštěvy casina.
Vyšel z knihkupectví, kam jsem ho vyslala pro Ostrovančiny Příběhy z olivového ostrova, nakoupil v potravinách a zamířil do drogerie pro užzaseplenky. Propletl se mezi davem nakupujících, uchvátil plenky v požadované velikosti i množství, vystál frontu, zaplatil.
Lavičky před obchodem lákaly k odpočinku… nebo k urovnání nákupů. Choť si přerovnal tašky, knihu dal do jedné z tašek s potravinami, vajíčka vytáhl zpod brambor, utiskované jahody vzdálil od konzervy s mlékem. Noviny! Nekoupil noviny! napadlo ho.
Posbíral tašky a odebral se ke stánku s tabákem, vzdálenému asi deset metrů. Koupil noviny, popadl zavazadla a najednou měl dojem, že něco chybí… plenky! No jasně, plenky nemá, nechal je tamhle u té lavičky…
Ale plenky na Chotě nečekaly. Někdo je během těch dvou minut sebral a odnesl. S největší pravděpodobností ten někdo viděl, že a kým byly plenky zapomenuty („na té lavičce seděli lidi,“ pravil Choť, „kdyby mě ten zloděj neviděl, nemohl by vědět, že balíček nepatří někomu z nich“), protože doba, kdy byl Choť nepřítomen (dá-li se to tak vůbec říct), sotva stačila, aby se na volné prostranství někdo přiblížil z „nedohledu“.
Přeju tomu chudému člověku, aby si jeho dítě nebo vnouče plenek užilo (a mimoděk se mi u toho v paměti objevují vzpomínky na vousaté vtipy o jednom našem totalitním prezidentovi, který přelet nad ČSSR poznal podle toho, že z ruky vystrčené z letadla mu zmizely náramkové hodinky).
Ale kladu si otázky: co jsou lidé ochotni obětovat pro dítě? Tedy, nejen pokud jde o plenky, ale o cokoli – přijetí na školu, zdravotní péči, poslední pár slevněné obuvi v obchodě… Je přirozené okrást (podvést, předběhnout…) cizí dítě pro užitek svého vlastního? A, ve vší upřímnosti (třeba anonymně – slibuji, že nebudu stopovat IP adresy 🙂 ) – udělali byste to někdy?
Dvanáct krajů 
čvn 11, 2009 @ 17:29:51
TEDY…ukrast plenky by me napadlo az ve chvili kdy bych nemela penize ani na dalsi (zakladni) veci.A to uz bych zase asi resila jinak…nez kradezi.Takze NE !
čvn 11, 2009 @ 17:37:46
Když nad tím uvažuju, už se mi stalo, že jsem se ocitl v situaci, která přímo nahrávala reakci typu \"seber a utíkej,\" ale asi mám v sobě nějaký blok, nikdy jsem to nezrealizoval.
čvn 11, 2009 @ 17:49:10
To jsme na tom stejne, ja \"seber a utikej\" taky neumim. Ale uz se mi stalo, ze mi \"sebrali a utekli\" s taskou plnou nabozenske literatury v srbochorvatstine 🙂 (jen lituji, ze jsem nevidela, jak se zlodej tvaril, kdyz svuj lup revidoval). — L., me take nejvic zarazilo, CO bylo ukradeno. Kradez tasky s hovezim, kartonu limonad nebo knihy bych pochopila snaz. A k dotazu na konci clanku: snad kdyby slo o otazku zivota a smrti, jinak bych ten \"blok\" asi prekonat nedokazala.
čvn 11, 2009 @ 17:50:23
Moje maminka mi dneska telefonuje a říká: \"Byla jsem na poště zaplatit inkaso. Platíme 7400 a nějaké drobné. Dala jsem jí osm tisíc, ona mi vrátila drobné a tisícovku. Asi tak tři vteřiny jsem se na ni dívala… říkám si, tisíc korun hned tak nenajdeš… a pak jsem jí ju vrátila.\" A jelikož mám maminčino vychování, tak ani plenky nekradu:)
čvn 11, 2009 @ 19:21:49
Kdyby slo memo diteti/manzelovi o zivot treba smrti hladem/žízní v cizi zemi bez prostredků.. tak bych asi nejdriv zkusila žebrat-teda spíš poprosit nekoho, pak sber v prirode no a pak bych zauvazovala co dal:-)Ale vzdy je vetsinou civilizovanejsi reseni, doufam.. No ale nezazili jsme valku, ze?!To si nedokazu predstavit..
čvn 11, 2009 @ 19:30:27
Čistě teoreticky, protože děti nemám. Že bych někde kradla plenky, to si představit nedovedu. Že bych někde něco obcházela / někoho předbíhala kvůli zdravotní péči/škole, to si naopak dovedu představit víc než dobře.
čvn 11, 2009 @ 20:39:13
Hm, jednorázové plenky jo?Kdybych byla v nouzi, vzala bych je maximálně v obchodě, ale to bych spíš používala látkové a vzala bych něco jiného. A kdyby se mi to stalo v Praze, řekla bych si, že je čorla nějaká smažka. Ty kradou a pak prodávají všechno.
čvn 11, 2009 @ 20:52:09
To jsem si rikala taky, ze kdyz uz bych kradla plenky 🙂 , tak jedine v obchode (ale taky chapu, ze v obchode je vetsi sance polapeni; chot asi nevypadal, ze – i kdyby si vsiml – pusti vsechny tasky a pobezi za plinkami a i kdyby, mohl by dotycny rict, ze je \"nasel\". To by mu v krame neproslo 🙂 . Varianta s fetakem nebo podnikavcem je o trochu min znepokojujici.— Bosorko, rodina moji maminky za valky kradla uhli. Ale to bylo protektoratni…
čvn 11, 2009 @ 21:43:00
Manzelko, to se nepocita, to bylo skoro hrdinstvi;-)
čvn 11, 2009 @ 21:55:59
Vzhledem k tomu, že za minulého režimu se lidé hojně řídili heslem \"Kdo nekrade, okrádá rodinu\", tak mě zážitek Tvého manžela bohužel vůbec nepřekvapuje. V mnoha lidech to evidentně zůstalo silně zakořeněno dodnes… A k Tvé otázce – někteří lidé jsou pro své děti schopni udělat opravdu cokoli: Podplácet, krást, škemrat, potlačit svou lidskou důstojnost, ublížit, zabít… Etc. (Vyjma posledního jmenovaného znám ze svého okolí dost případů.) Jestli bych toho byla schopna já, nevím, neb děti ještě nemám. Uvidíme za pár let 🙂 Vím ale jistojistě, že krást (ergo obrovský pakl plenek :)) by mi strach nedovolil…
čvn 11, 2009 @ 22:23:00
Tátovi v metru takhle někdo ukradl tašku se vzorky, určenými do labky pro rozbor stolice našich dvou psů 😀 Výraz toho zloděje bych taky chtěla vidět…
čvn 11, 2009 @ 23:25:03
Tak u plenek si neumím představit situaci, v jaké bych musela být, abych je vzala. Co se zdravotní péče týče, tak když se Vojta před rokem ošklivě popálil, neváhali jsme kontaktovat všechny své známé i méně známé známé, aby mu zajistili tu nejlepší péči. A nelituji. Díky tomu, že byli doktoři, co se o něj starali pod drobnohledem ze všech stran, vyvinuli maximální snahu a díky tomu má dnes Vojta obě ruce funkční. A vůbec nemám pocit provinění. kdyby se mělo stát v budoucnu něco podobného, udělám to zas a kdyby mělo pomoc někoho podplatit, podplatím. Co se školy týče, určitě bych nepodplácela proto, aby moje dítě-flákač dostávalo lepší známky/prolezlo ročníkem, nebo uspělo u přijímaček. To se totiž dá ovlivnit snahou. Trochu bych váhala, kdybych měla nastoupit do práce, jestli nešoupnout nějakou obálku ředitelce školky, aby Vojtu vzala. Tam se totiž může člověk snažit sebevíc a je mu to plat prdné. Ale zase nevím jak se to s těmi obálkami dělá…a doufám, že to nebudu muset zjišťovat.
čvn 11, 2009 @ 23:26:12
Hm, nebo si taky mohli říct: hele černoch, dobře oblečenej, ten má peněz jako želez, nějaký plenky mu chybět nebudou
čvn 12, 2009 @ 00:57:14
a to je tak deset let zpátky, seděli jsme s partou v hospůdce a měli tam úžasný firemní skleničky k džusům. Každej jsme tu svoji strčili do batohu a zmizli, a já z toho mám blbej pocit ještě teď, když si na to vzpomenu. A nevím, jestli se za krádež počítá očesání sousedovic jahod, malin nebo jablek, pokud ano, coby dítě jsem byla recidivista. Asi bych v opravdový nouzi zvládla v obchodě do rukávu strčit rohlík, abych měla co dát dětem, i když myslím si, že sociální systém v ČR je nastavenej tak, že není možno zemřít hlady. Letošní zimu jsme měli docela dost utažený opasky a na dva dny jsem musela přejít na látkový pleny, protože na jednorázovky prostě nebylo. Samozřejmě, že jako matka bych pro život svých dětí byla všehoschopná, ale pleny pro život rozhodně důležitý nejsou. Kdyby mi dítě onemocnělo, asi bych se taky zajímala, jestli mu obálkovou metodou není možné zajistit lepší péči, ale co se týká školky, či školy, to určitě ne. Jinak já si myslím, že ty plínky ukradl stopro někdo, kdo děti nemá, spíš je někde za kilo prodá, aby měl na flašku vodky…
čvn 12, 2009 @ 05:09:10
Tak abych propašovala dítko do školky v případě nutnosti nástupu do práce, bych zřejmě podplácet musela (protože u nás je běžně volných míst ve školce tak 10 a poptávka desetinásobná), jenže – z logiky věci – kdybych musela nastoupit do práce, tak proto, že nám chybí prašulky, a logicky bych pak neměla ani na ten úplatek:)))
čvn 12, 2009 @ 10:22:44
Už se mi párkrát stalo, že jsem pod kočárem z obchodu vyvezla např salátovou okurku /je tmavá a splynula s podkladem/ a nebo nezaplatila u pokladny rohlík, který dítko během nákupu zkonzumovalo a přiznávám, že jsems e nikdy nevracela /ovšem taky se stává, že již zaplacenou okurku přehlédnu pod kočárem doma, opět dovezu do supermarketu a zaplatím podruhé, taks e to vyrovnává :o)/. Nevím jak bych se chovala vpřípadě krajní nouze, ale jinak nejsem schopná odnést ani tu skleničku z hospody. Úplatek v případě zajištění např. lepší zdravotní péče pro mé děti bych, myslím, byla schopna dát, i když jsem to zatím nikdy neabsolvovala a je mi to silně proti srsti… Bazalka
čvn 12, 2009 @ 11:05:22
Já když byla malá, asi tak čtyři roky, ukradla jsem chrastítko s perleťovýma rybičkama. Od té doby nic. Nikde. Většinou všechno poctivě vracím. A když jsem pracovala jeden čas jako pokladní, stalo se, že mi jeden starý pán dal dvě stě navíc. Tak jsem za ním běžela ven a vracela je. Často se mi taky stává, že když někde podepisuju účtenku ke kartě, propisku si nechám. Než přijdu na to, že ji mám v ruce. Pak ji jdu vrátit. Ale kdybych měla vskutku někde něco ukrást….jako že by to na mně stejně každej poznal, asi bych radši taky kradla rovnou v obchodě, ne na lavičce.
čvn 12, 2009 @ 11:16:44
Co me napadlo: Kdyz nemate penize na nakup jednorazovek, kde berete penize na porizeni latkovek? U nas v okoli byl jednou ukraden skolni batoh s ucebnicemi a sesity.
čvn 12, 2009 @ 11:50:42
Necetla jsem komentare 🙂 Nevzal abych nic,co neni MOJE. Ale nevahala bych vyuzit znamosti a uplatku pro to,aby moje dite -dostalo srdce,ledviny,cokoliv–a dostalo s ena skolu,o ktere si jeho rodice mysli,ze mu bude uzitecna.Otazkou je,zda tam dite Chce-a Zvladne ji :oD! Hezke zamysleni!
čvn 12, 2009 @ 12:17:59
látkovky se dají aspoň dostat po známých – papírovky ne 😀 souhlas s tím, že to čornul feťák nebo někdo podobný… ad úplatky, máma jeden dala, když jsem šla asi ve třech na operaci nosní mandle, a stejně jsem se jí z nemocnice vrátila úplně zdecimovaná… 😦
čvn 12, 2009 @ 12:56:43
látkové pleny jsem koupila hned do výbavičky, když jsem čekala první dítě, taková látková plena má mnoho a mnoho jiných využití a vyplatí se je mít po ruce. Doporučuju ještě před narozením miminka dvacet kusů zakoupit:)
čvn 13, 2009 @ 02:19:07
tete jednou ukradli igelitku, do ktere dala chciplou kocku! lidi kradou vsechno, proste jen pro poteseni z kradeze; vsadim se, ze \"zlodej plenek\" ani nemel deti… kuprikladu v obchode, kde pracuju, casto vidam lidi, co pochopitelne netusi, ze je pozoruju, jinak by to nedelali, jak si cpou do tasky veci bez rozmysleni, proste jen proto, ze se naskytne prilezitost… no a co bych udelala a neudelala? kdyby to na me nedejboze prislo, doufam, ze bych kradla aspon stylove…:D
čvn 15, 2009 @ 10:41:34
manzelko, moc dekuju!! akorat mam ted takovej blbej pocit, ze za ty ukradeny plenky muzu tak trosku ja:(
čvn 19, 2009 @ 18:25:31
podle me ta kradez nesouvisi se zadnou obeti pro dite, jak rika flamme proste to vzal nekdo kdo krade…a pak uvidi co s tim..nebo to capnul bez zlyho umyslu ten co sedel vedle…treba.. je smutny ze lidi kradou a ze cesi maj porad tu \'moznost prilepsit si nejak\' zakorenenou v sobe.