Vloni jsem psala o ramadánu pro milence a pro prostitutky. Další z obskurních povolání, ktrá by mohla být muslimským posvátným měsícem v Senegalu postižená, jsou barmani. Taky majitelé nejrůznějších fast foodů, výrobci sendvičů, a prodejci minisukní, elastických kalhot a erotických propriet.
Bary, jejichž majitelé jsou často křesťané, mají otevřeno i během postního měsíce. Rozhodně ale nepraskají ve švech – navštěvují je hlavně nemuslimové a lidé, kteří se z nějakého důvodu nepostí. Část klientely sice tvoří ti, kdo půst drží, ale ti sem chodí na kus řeči s přáteli z předchozích skupin. Nad svou nedotčenou sklenkou nealka pak sedí až do večera.
„Tržby zůstávají dobré,“ pochvaluje si Pierre Faye v rozhovoru pro Wal Fadjri. „Přes den je tu lidí málo, ale večer se bar zaplní. Jen hudbu o ramadánu nepouštím, abych nerušil sousedy.“
.
Ani pro dakarské majitele fastfoodů a pouliční prodavače sendvičů není situace tak zlá. Už před třetí hodinou odpolední sedí mnozí z nich na svých místech za pulty v kamenných prodejnách nebo na ulicích, obsluhují nepostící se zákazníky a chystají se na nápor, který přijde se západem slunce. Zdaleka ne všichni, kdo pracují ve vnitřním Dakaru, mají možnost nebo chuť stát hodiny v dopravních zácpách a dostat se na večeři včas do svých předměstských domovů. Podle hloubky svých kapes pak přeruší půst v restauraci nebo na dřevěné lavici, provizorně postavené na ulici.
.
Hladoví zákazníci, většinou pouliční prodavači a trhovci, se kolem prodavačů občerstvení shlukují už napřed. Posedávají v okolí a čekají, až jim čas dovolí zakousnout se do sendviče nebo koblížků. Ceny jsou lidové a celodenní hladovění dokáže přimět strávníky, aby přimhouřili oko i nad ledaskde nevalnou hygienou.
.
To prodavačky a prodavači trendy oblečků jsou na tom hůř. Mladé ženy a dívky, které bývají jejich nejvěrnějšími zákaznicemi, se o ramadánu oblékají konzervativně. Minisukně a bokovky na měsíc vymění za pestré abáje a vzdušná bubu, síťované spodní sukně, tanga a chřestivé korálky nechávají ležet v kufrech, skříních a truhlách. Nové si nekupují. Prodavačky se snaží polapit každou potenciální zákaznici, ale vědí, že pravá žeň nastane až v době těsně před koncem půstu a po něm, až se ženy budou krášlit na oslavy.
.
Na totéž se těší i kadeřnice, jejichž paruky a příčesky také nejdou na odbyt tak jako jindy (video). Ty si ale mohou být jisté, že před oslavami konce půstu si k nim pro nový účes zajde úplně každá žena. Stejně tak si v očekávání deště bankovek mnou ruce i krejčí, kteří v této době přijímají desítky nebo dokonce stovky zakázek – svátky se sluší oslavit v novém.
........
.
.
http://www.senvideo.com/flvplayer_elite.swf
Lemp
srp 24, 2011 @ 08:53:56
ale o pokutách, např. v \"emirátech\" http://www.sinimar.eu…adan-a326/: I nevěřící jsou povinni dodržovat následující pravidla, jejichž jakékoliv porušení může být pokutováno: 1. Je zakázáno pořádat jakékoliv oslavy či zábavní akce během celého měsíce Ramadanu. Ve výjimečných případech mohou být povoleny náboženské akce, dětské programy, přednášení poezie nebo vzdělávací soutěže. 2. Alkohol je zakázán ve všech otevřených restauracích či barech. Pouze jeden bar v hotelu může podávat alkohol, a to jen od 20:00 do 02:00. 3. Jíst i pít je zakázáno ve všech otevřených restauracích či na veřejnosti během postních hodin. —————————————— Zlatý Senegal.
Manželka
srp 24, 2011 @ 18:12:34
Myslím, že se ty stránky mýlí – turisté určitě nejsou denně povinni nakrmit jednoho člověka v nouzi. Dokonce ani ty těhotné muslimky a muslimští nemocní, kteří se později pravděpodobně uzdraví – ti půst budou nahrazovat jindy, až překážka půstu pomine. Krmit chudé mají jen ti, jejichž neduh je trvalý. V Senegalu se o ramadánu oslavy nepořádají rovněž, ačkoliv nevím, že by to bylo zakázáno. Prý i svátek Nanebevzetí Panny Marie se tam (podle novinových článků) letos slavil méně okázale, protože vyšel zrovna na ramadán. Alkohol není zakázán nikde kromě Touby, a tam ho, pokud je mi známo, neprodávají ani mimo ramadán. Ovšem také tam nemají hotely. 🙂 Jinak se dá pivo běžně koupit ve večerkách, nedávno se začaly prodávat malá balení tvrdého alkoholu – mluví se o tom, že na to by snad měl být vydán zákaz. (Pevně v to doufám. Podpora alkoholismu snad není v zájmu žádné vlády.) Jíst a pít na veřejnosti je v Senegalu o ramadánu běžné – pokud vám to není trapné (mně vždycky bylo, ale zjevně jsem byla jediná, sami Senegalci můj ostych naprosto nechápali).
Manželka
srp 24, 2011 @ 18:14:24
http://manzelka.bloguje.cz…ky.php
Lemp
srp 25, 2011 @ 07:48:58
Nechce se věřit, že by se tolik stránek týkajících se pokut za překročení zákona, který zakazuje jídlo a pití na veřejnosti během Ramadanu, mýlilo. V odkazech jsou i výše pokut (KD 100 v Kuvajtu, 2000 dirhamů v Dubai). http://www.q8nri.com…7/28/ramadan -kd-100-fine-jail-for-eating-in-public-during-fasting /http://en.news.maktoob.com…le.htm http://news.waaumedia.com…betray/ ——————————————- Takže ještě jednou: zlatý Senegal!
Manželka
srp 25, 2011 @ 09:17:12
čtěte, prosím, pozorněji. Psala jsem, že se ty stránky mýlí ohledně toho, že by snad turista měl v rámci ramadánu někoho krmit, a ohledně toho, kdo vůbec má někoho krmit. 🙂 Přestupkový systém UAE jsem nezpochybňovala, nic o něm nevím. Zlatý Senegal – myslím, že zákaz jídla na veřejnosti v době ramadánu není pokutován v žádné muslimské subsaharské zemi s výjimkou Somálska, dokonce ani v Súdánu či v Mauretánii ne. Jiná situace je v zemích Maghrebu, i když si vzpomínám, že před několika lety pořádala skupina Maročanů během ramadánového dne veřejný piknik na protest proti kriminalizaci \"nepostění se\" na veřejnosti.
Lemp
srp 25, 2011 @ 11:08:32
Zapomněl jsem poděkovat za odkaz na Ramadánové útržky, líbí se mi, když se nebojíte dát do příspěvku něco osobního. ——————————————-V téhle souvislosti mě napadá spousta neomalených otázek – co je pro Vás osobně trapného na porušení denního půstu? Že dáváte ostatním špatný příklad? Že ostatní vidí, že máte slabou vůli? Nebo že se všichni dozví, že nedodržujete zásady své víry? Porušení půstu v soukromí se tak nebere? Anebo byste i tak měla špatné svědomí? Ale to je opravdu asi moc intimní.
Manželka
srp 25, 2011 @ 11:50:02
Lempe, na příkladu nezáleží. O slabou vůli vůbec nejde, nepostí-li se muslim(ka), mívá většinou nějaký zdravotní nebo \"technický\" důvod, právně přesně stanovený (těhotenství, menstruace, kojení, nemoc, práce při níž je potřeba být fyzicky zcela fit, cestování…). Pokud někdo na veřejnosti jí či pije, ostatní automaticky předpokládají, že jeho důvod buď patří mezi ty jmenované, nebo není muslimem a půst se ho netýká. Mně jde spíš o slušnost – pokud kolem mě ve čtyřicetistupňovém vedru ostatní žízní, zdá se mi netaktní chlemtat před nimi vodu. Logicky vzato, pravdu mají Senegalci – není se zač stydět, ostatně půst je údajně půstem i proto, aby se postící se mohli vžít do situace chudých lidí… no a před těmi se také nikdo s jídlem a vodou neschovává, že? Ale stejně mi to připadá nezdvořilé.