Jen jednou za generaci se takový rodí… sociální podnikatel.

Velká indická kohoutí klec. Máte něco takového taky v Číně? Pochybuju, pane Ťia-pao. Jinak byste nepotřebovali komunistickou stranu, aby střílela lidi, a tajnou policii, aby v noci vtrhla do jejich domů a odvedla je do vězení, jak jsem o tom slyšel. Tady v Indii nemáme žádnou diktaturu. Žádnou tanou policii.
To proto, že máme klec. Ještě nikdy v dějinách lidstva nevděčilo tak málo lidí tolika lidem za tak mnoho, pane Ťia-pao. Hrstka lidí v této zemi vycvičila zbývajících 99,9 procenta – stejně silných, stejně talentovaných, stejně inteligentních  v každém směru – aby žili v trvalém područí tak silném, že můžete dát člověku klíč k jeho emancipaci do rukou a on vám ho s nadávkou hodí zpátky.
.
Arawind Adiga je na svá životopisná data poměrně skoupý. Na oficiálních stránkách se na mě usmívá jeho kulatá tvářička a krom toho se dočtu už jen, že se narodil o pár měsíců později než já, v Madrasu na jihu Indie. Studoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na Magdalene College v Oxfordu, publikoval v New Yorkeru, Sunday Times a Times of India.
A – teď to přijde – jeho první román, Bílý Tygr, vyhrál v roce 2008 cenu Man Booker Prize.
.
Musíte sem přijet a vidět to na vlastní oči, abyste tomu uvěřil. Každý den miliony vstávají za svítání – stojí ve špinavých přeplněných autobusech – vystoupí u nóbl domů svých pánů – a potom zametají podlahy, umývají nádobí, plejí zahradu, krmí jejich děti, masírují jim nohy – všechno za ubohou almužnu. Nikdy nebudu závidět bohatým v Americe nebo Anglii, pane Ťia-pao; nemají tam sluhy. Neumí si ani zdaleka představit, jak vypadá dobrý život.
Takže, přemýšlivý muž jako vy, pane premiére, si jistě musí položit dvě otázky.
Proč taková klec na drůbež funguje? Jak může tak efektivně věznit tolik mužů a žen?
A za druhé, může se člověk z té klece vymanit? Co když jednoho dne třeba nějaký řidič vezme peníze svého zaměstnavatele a uteče? Jaký bude jeho život?
Na obojí vám odpovím, pane.
Odpověď na první otázku je, že důvodem, proč jsme uvězněni a připoutáni k té kleci, je pýcha a sláva našeho národa, příjemce vší naší lásky a oběti, téma bezpochyby značného prostoru v brožuře, kterou vám dá ministerský předseda – indická rodina.
Odpověď na druhou otázku je, že z klece se dokáže vymanit jen ten, kdo je připraven vidět svou rodinu zničenou – pronásledovanou, ubitou a zaživa upálenou pány. To nemůže být žádný normální člověk, ale zrůda, člověk od přírody zvrácený.
Musí to být, popravdě řečeno, jen nějaký Bílý tygr. Posloucháte příběh sociálního podnikatele, pane.
.
„Sociální podnikatel“ se stal z chlapce, narozeného v prostředí, kde rodiče nemají čas dávat dětem jméno nebo si všimnout, když se jim nějaké dítě ztratí. Balrám Halwáí – zvaný prostě Chlapec – je pro svůj původ předurčen k práci cukráře. Staré pořádky ale už neplatí docela, takže Balrám by možná mohl být i rikšou – ale určitě ne námezdním šoférem. Nebo že by přece snad?
.
Ze dna indické společnosti není úniku. Lze se dostat z vesnice, z Temnoty, na Světlo. Ale tam může chudák jen nahlížet poodhrnutou oponou: svobodné volby, luxusní prostitutky ba dokonce ani nákupní centra nejsou pro něj. A Balrám nahlíží a nahlíží, a když pochopí, že pro ty „z druhé strany“ není lidskou bytostí, začne využívat veškerý svůj potenciál, aby rozbil „klec na kohouty.“
.
…
v
.
Česky vyšlo v roce 2009 v nakladatelství Noxi a Manželka doporučuje ze všech sil: napínavý příběh, dobře napsaný a pěkně přeložený – co víc si přát?

Komentáře (10)

Tip: Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář
1
Bosorka – 05.10.2011, 12:00:41
Děkuji za doporučení, tobě věřím 😉
2
Lemp – 05.10.2011, 13:53:10
Jestli je to stejně tak dobré, jako Dům u mešity, tak jen lituju, že nemám tolik času na čtení jako M.
3 Lempe,
Manželka – WWW – 05.10.2011, 15:25:02
srovnávat si netroufnu – je to hlavně úplně jiný styl.
Pokud jde o čas – nabídněte manželce, že za ni uvaříte a vyžehlíte – Bílý tygr se dá přečíst asi tak během trojího oškrábání brambor (pro šest a půl osoby) a čtyř hodin žehlení prádla. Žena bude mít radost a vy přečteno.
4
Lemp – 05.10.2011, 18:14:01
1. Mojí ženě udělá radost jedině to, když já jsem naštvanej.
2. Škrábat brambory ani žehlit, spoléhaje se pouze na čich, hmat a sluch, nedovedu, resp. ještě jsem nezkoušel.
3. Máte smysl pro humor (myšleno vážně).
5
Manželka – WWW – 06.10.2011, 05:50:36
1. Tak jak naštvat Vaši ženu, to asi víte nejlíp sám 🙂
2. Nic na tom není, zapojíte periferní vidění a jde to samo
3. To nebyl vtip! 🙂 Nebo si myslíte, že si můžu někam sednout s knihou třeba během těch 2 – 4 hodin za den a noc, které si jinak vyčleňuji na spánek? 🙂
6 Asi jsem nemožnej… barbar.
Lemp – 06.10.2011, 15:07:49
Včera jste mě inspirovala – nikoliv k četbě, ale k žehlení. Manželka nebyla doma, na balkóně vyzývavě povlávalo nějakých pár kousků (pro mě práce na hodinu, pro manželku jinak na 10 min).
Fakt číst nešlo – knížka se na prkno nevešla, periferním viděním jsem registroval jen to, že jsem doma.
Tak jsem si k tomu pustil v televizi fotbal…
7
Manželka – WWW – 06.10.2011, 15:37:02
Taka to já se zas neumím dívat při žehlení na televizi.
Ale ta knížka nepatří na prkno, ta patří na nějakou linku nebo stůl těsně před prknem! 😉
8 kontakt City Folk
katerina – Mail – 14.10.2011, 11:22:17
Dobrý den,
nepodařilo se mi objevit jiný kontakt než tento, čímž se omlouvám všem čtenářům diskusí 🙂
Do pořadu ČT City Folk (cizinci a zajímaví lidé v Praze) bychom rádi natočili reportáž o Vás a Vašem manželovi. Prosím ozvěte se co nejdříve na meil katka@reel-illusion.com
Děkuji a přeji mnoho úspěchů.
Kateřina
9
Lemp – 15.10.2011, 09:11:44
Pro katka@reel-illusion.com:
Ukažte prosím v reportáži, jak se dá současně žehlit, resp. škrábat brambory, a číst. Děkuji.
10
Manželka – WWW – 15.10.2011, 10:41:44
Lempe,
my už víme 🙂 , že reportáž bude o Choti, nikoli o mně, a Choť takové věci nedělá… 😉