„Musíme uklidit,“ hlaholil rozčilený Choť. „Jede sem Diery Sow!“
Zaskočil mě. „Diery Sow? Kde je?“
Dieryho Sowa jsem viděla naposledy před šesti lety v Dakaru, kde mi jeho maminka chystala snídaně a večeře, jeho bratr mi vyprávěl vtipy z lékárnického života a jeho sestry se divily, že se při cestách MHD neztratím.
Před čtyřmi lety, když Choťův zaměstnavatel zoufale sháněl vhodné pracovní síly, přemluvil Choť Dieryho, aby poslal do Brna životopis. Dierry pak řešil, jak diplomaticky vysvětlit Choti i headhunterovi, že se nepokodrcá přes půl zeměkoule (byť by mu i to kodrcání zaplatili), aby vydělával tolik co doma a za živobytí platil třikrát víc.
„V Dakaru,“ pravil Choť, jako by se to rozumělo samo sebou, „jede do práce a jestli mají volný místo v nějakým letadle, vezme si ho a zítra ráno tu bude! Prej někam lítá skoro každej víkend, mají letenky skoro zadarmo. A je tři roky ženatej,“ informoval mě, „má dceru. Ptal se, kolik mám dětí já, a prej, že málo, že myslel, že jich budu mít víc…“, vrtěl hlavou.
„Vidíš,“ triumfovala jsem, „já ti pořád říkám, že máš málo dětí, že jich potřebujeme pět!“
„Sis měla vzít Dieryho,“ odbyl mě, „ten taky chtěl furt velkou rodinu, prej aspoň sedum dětí, že jeho rodiče jich měli osum…“
„A to mi říkáš teď?! Měl ses svěřit před deseti lety, mohla jsem být paní Sowová a všichni by byli spokojeni.“
„No. Měli byste dvanáct dětí-„
„Proč zrovna dvanáct?“ vyjevila jsem se. Tak velká rodina už se nevešla ani do mých představ.
„Přece sedm pro něj a pět pro tebe.“
„Vždyť by byly společný, ne?“
„No ale kdybyste se třeba potom rozváděli, tak aby zbylo dost na každýho!“
(Diery Sow k mé obrovské úlevě nepřiletěl. Volal večer, že všechny lety jsou plné, zrovna končí svátek Gammu. Prý se ale staví za týden…)
martina
úno 21, 2011 @ 15:54:34
To jo,ale být paní Sowovou,jsi s dvanácti dětma víkend co víkend doma,a pan Sow by si nekde lital.
Manželka
úno 21, 2011 @ 16:12:26
Martino, být paní Sowovou, dvanáct dětí by bylo nejspíš doma s babičkami a (pokaždé jinými) tetičkami, pan Sow by si někde lítal a já bych vymetala křtiny a svatby.
Sandra
úno 21, 2011 @ 22:52:03
Moje představa o velké rodině také zahrnuje 5 dětí, ke kterým se možná časem dopracuji. Dvanáct dětí, to už také přesahuje rámec mé fantazie- ani si neumím představit mít je doma, natožpak je všechny odnosit, porodit, odkojit…ale přitom třeba můj pradědeček byl ze 13 dětí, takže ne že by to nešlo:)
Ali
úno 24, 2011 @ 10:49:42
Jsem ráda, že neznám pana Diery Sow neb jsem hodně hodně pozadu, mám totiž jen jedno dítě a to nedobrovolně jen to jedno. Co by mi asi tak řek on sám osobně, to nechci ani vědět. No, možná by se ani nezlobil na mě. Co já vlastně vím?
Ebo
úno 24, 2011 @ 14:00:03
2) Hmmm, Manzelko, to mi take vsichni slibovali,jak v Africe bude plno teticek s strycku a babicek, ktere se budou starat o deti. Jenze doba se meni i tady: babicka bohuzel uz neni a teticky a strycci na hlidani deti pecou, maji sva dobra zamestnani, business, cestuji a vubec si ziji po svem a hlidat cizi deti ani nahodou – na chvili pohrat to jo, ale tim to konci…tak jako v Evrope…
Manželka
úno 24, 2011 @ 14:42:28
Sandro, já myslím, že dvanáct nebo třináct jich doma najednou máš málokdy, protože rodí-li se alespoň s dvouletými rozestupy, jsou v pozdějších letech některé už dospělé a jiné dospívající. A čtyřiadvacet let kojení si představit umím, ale nechci! 🙂 Ali, já myslím, že panu Sowovi by to bylo jedno, hlavně že u jednoho dítěte nezůstane on… Ebo, my máme afrických babiček několik, strýčci už jsou, pravda, na hlídání staří (já \"hlídat\" vídala vždycky kluky tak do 20ti let maximálně) a tetičky nemáme, ale jelikož jsem se nepřivdala do rodiny bohatého bussinessmana nebo politika a v Senegalu je pořád minimálně 50%ní nezaměstnanost, určitě se nějaké ty tetičky a sestřenice najdou… Když v domě společně žije dvacet lidí, vždycky je někdo doma… 😉
Ali
úno 24, 2011 @ 15:53:22
chápu li to dobře tak by si mě nechal, jen by na plození dalších dětí pověřil jinou ženu? Jestli jo tak to by od něj bylo velmi milé.:)) Tak to bych mu možná i já pak odpustila vše jiné… A další matky dalších jeho dětí by jsem spolu vybírali společně třeba u čaje. :)) To zní zajímavě.