„Jakým právem Francie, za nezávislosti Senegalu, připojila k této zemi Casamance, aniž by to konzultovala s těmi,
koho se to týká? Casamance nemá nic společného se Senegalem po stránce historické, ekonomické a etnické. Pouze z praktických důvodů byl spravován Senegalem, ale šlo o protektorát.“
Casamance: křivdou k etnickému konfliktu
9.8.2026
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Politika, Senegal, Společnost, Společnost Abdoulaye Wade, Attika, Augustine Diamacoune Senghor, Bassirou Diomaye Faye, Caesar Badiate, Casamance, Diolové, Francie, Fulbové, Gambie, interkulturní a interetnické vztahy, kolonialismus, Leopold Sedar Senghor, Macky Sall, MFDC, Pastef, Portugalsko, PSS, Salif Sadio, Senegal, válka, Yahya Jammeh, Ziguinchor Napsat komentář
Senegalští střelci v I. světové válce
8.8.2026
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Společnost 1. světová válka, Blaisse Diagne, cestování, Francie, Francouzská západní Afrika, kolonialismus, koloniální armáda, Louis Faidherbe, medicína, Migrace, Senegal, Tirailleurs Senegalais, válka, vojenství Napsat komentář
Ve chvíli, kdy Francie více než jindy jest jednotná v úsilí po vítězném ukončení války a obětuje bez rozpaků ročník 1918 na obranu vlasti, jest povinností vlády republiky žádati také od statečných obyvatelů afrického západu důkaz jejich oddanosti a věrnosti. Vláda ví, že jí poskytnou bez svého oslabení nové vojáky, kterých potřebuje.
Další8 let (od ztroskotání lodi Le Diola)
27.9.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost Le Diola, Senegal komentáře 2
Právě před osmi lety došlo k námořnímu neštěstí, které mělo více obětí než ztroskotání Titaniku.
DalšíZapomenutý anděl
12.7.2010
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Společnost Rwanda, Senegal, válečné konflikty 1 komentář
Řádný občan a zaměstnanec respektuje pravidla. Vojáci poslouchají rozkazy. Naštěstí pro lidstvo se najdou i takoví, kteří se v morálně sporných momentech pravidly a rozkazy neřídí.
DalšíFiktivní válka?
25.6.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost Casamance, interkulturní a interetnické vztahy, média, Senegal, válečné konflikty Napsat komentář
Ozbrojený konflikt v senegalském regionu Casamance je, vzdor třicetiletému trvání, světové veřejnosti znám daleko méně než jiné „občanské války“ v západní Africe.
DalšíPlodnost, bohatství, obětování a naděje
5.4.2010
Dějiny a společnost, historie, Společnost interkulturní a interetnické vztahy, Náboženství, Senegal Napsat komentář
Abdulrahman Ibrahim Ibn Sori Jallo
10.7.2008
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Náboženství, Společnost Afrika, Amerika, historie, Libérie, Migrace, otroctví, Senegal Napsat komentář
Slunce zahřívalo rajčata vystavená v proutěných koších. Dvě dámy v čepcích se u nich na chvíli zastavily, aby si nákup rozmyslely a pokračovaly dál.
Doktor Cox si toho odpoledne v roce 1807 nechtěl na tržišti v Natchezu nakupovat, vlastně si přes trh jen krátil cestu. Ale ten hlas… ten hlas se mu zdál povědomý. Ne, není možné, že by se mýlil! Slýchal ho přece celý rok, den co den.
DalšíMakoddu
19.5.2008
Dějiny a společnost, historie, Makoddu a Samba Lawbe, Nudné encyklopedično historie, Makoddu, Senegal Napsat komentář
Nebe na východě bledlo a nastupující den pomalu rozpouštěl tmu.
Král – ach, jistě : bývalý král – se na rohoži před domem naposledy poklonil Tomu, kdo vládne i vládcům. Mezi prsty protékají kuličky růžence. Bůh je veliký. Chvála Bohu, budiž Mu vzdán dík.
Ndukkumaan – pohádka pro dospělé, část II.
18.5.2008
Dějiny a společnost, historie, Makoddu a Samba Lawbe Napsat komentář
Temnota, která nenechala na nebi jedinou hvězdu, pohltila i osadu. Stěny jednotlivých stavení se daly rozeznat jen na vzdálenost jednoho nebo dvou kroků.
Postavy mužů, sedících u jednoho z domů, splývaly s tmou.
Tlumené hlasy, doprovázené vrzáním cvrčků, štěkotem hyen v dálce a občasným zabečením rozespalé ovce, mrazily svou vážností.
„Princové Ndukkumaanu, moji příbuzní, kterým patří mé díky! Víte, že není ničeho, co by nás rozdělovalo. Mezi vámi jsou ti, kteří mě jednoho dne nahradí a budou bdít nad touhle zemí. Jsem vám zavázán, mám k vám povinnosti. A přesto, příbuzní moji, jsem se vás nezeptal, než jsem poskytl přístřeší Makoddu Fallovi.“
V té tmě se dá jen podle hlasu poznat, že mluví stařešina Bëlëb, vládce Ndukkumaanu. A temnota mu odpovídá:
"Otče, copak bys nás měl žádat o svolení, než splníš svou povinnost? Král Makoddu je náš příbuzný po přeslici. Ty sám víš, že příbuzenství po meči je sice důležité, ale když člověk hledá azyl a pomoc, uchýlí se jedině k příbuzným své matky. Jak bys mohl Makoddu odmítnout? To jen kvůli tomu jsi nás sem zavolal v tuhle hodinu?“
„Musím vám připomínat, že Makoddu není obyčejný host? Býval naším králem! Nemluvil jsem s ním a nevím, co ho k nám přivádí. Ale co když ho běloši vyčenichají až tady? Co když se nesmířil se svým osudem a bude chtí zpátky svůj trůn? Příbuzní moji, nezapomínejme, že jsme poddanými Krále Kajooru – co uděláme, když král Samba Lawbe nebude souhlasit s tím, že jeho otec je u nás?“
„Ani král jistě nezapomene na úctu a ohledy, kterými je syn povinován otci.“
„Nezapomene? Krev jeho matky ho vysadila na trůn, neotcovo jméno. I obyčejní lidé někdy nedbají své povinnosti, a kvůli menším věcem, než je vláda nad Kajoorem. Vidíš přece, že Makoddu nejel rovnou za svým synem do Kaweenu. On sám si asi není jist, jak ho tam uvítají.“
Bëlëb si ve tmě přehrne rukáv tuniky, který se mu svezl z ramene. Nevyslovil to, co ho tíží nejvíc.
Ani nemusí – všichni přece vědí, že on i Makoddu pocházejí z potomstva královny Biige Sukka. Bëlëb Faxa musí poslechnout zákon mateřské krve a Makoddu podpořit.
Ale Bëlëbovým králem je teď Samba Lawbe. Samba Lawbe má trůn, moc i vojsko. Samba Lawbe má podporu bělochů.
Mlčeli všichni. A všichni mysleli na totéž.
Pohádka, tentokrát pro dospělé (podle skutečných událostí)
18.5.2008
Dějiny a společnost, historie, Makoddu a Samba Lawbe komentáře 3
S rukama v zápěstí zkříženýma, lokty pohodlně opřené o pokrčená kolena, seděla královna na hrubé rohoži a trpělivě čekala, až jí otrokyně zaplete vlasy do úhledných cůpků.
Sagar svou práci teprve začala – štíhlé prsty se probírají prameny vlasů na královnině temeni a lingeer s úlevou sklání hlavu. Její tvář se ocitla v bezpečném přítmí mezi nataženými pažemi. Jaká úleva!
Pro tu chvíli nemusí být lingeer Lat Sukk Sire Jogob Mbooj důstojnou šlechtičnou; sama pro sebe, schoulená v té jeskyňce nad svým břichem, smí cítit a přemýšlet jako lidská bytost, jako žena a matka.
Tolik se toho v posledních letech děje; dost na to, aby to děsilo ze snů královnu – natožpak ženu.
Z jihu přicházejí zprávy, že jakýsi Tukulér jménem Maba Jaxo Ba vede válku proti mandinským královstvím na březích Gambie. Založil prý vlastní stát, kterému říká Rip, a nejspíš se chystá na další výboje. Věří asi, že bude pokračovat ve stopách svého učitele, Umara Talla, a svým džihádem nakonec stvoří velikou a mocnou říši.
Dokonce se zdá, že by se mu to mohlo podařit: tohleto nové náboženství už má své přívržence i v řadách wolofské šlechty. Teď už i Lat Dior, král Kajoru, odvrhl víru předků. Zapomínají, tihleti pošetilci, na své kořeny. Takhle brzy ztratí i cíl své cesty.
A na to si nemohli vybrat horší dobu: marabuti pod Mabovým vedením začínají brojit proti válečníkům ceddo a vznešeným obchodníkům s otroky.
A do záležitostí mocných se teď pletou běloši.
Královna necítí, že ji Sagar tahá za vlasy, jak se snaží zaplést copánky co nejpevněji. Tíha, která jí svírá hruď, sužuje daleko víc než tupá bolest v zátylku.
Jejího manžela, Makoddu Falla, připravili o trůn a na jeho místo dosadili Sambu Lawbe, mladíka, který si s vládnutím poradí, snad.
Je to její syn, společně dokážou udržet zemi i v téhle nejisté době.
Musí to dokázat, i když její dítě a její muž teď stojí proti sobě.
Jestli bude třeba, obleče se sama lingeer Sire do mužských šatů a vyrazí v čele svých vojáků do boje, jako to kdysi udělala dcera krále Lat Sukaabeho. Předkové dokážou odvahu ocenit: ta žena tenkrát Maury z kmene Tarza porazila. Ale za koho bude muset bojovat lingeer Lat Sukk Sire? A hlavně: s kým?
Královnina ramena se zachvěla; ten chlad, který vladařka cítí, vychází odněkud z jejích útrob. Možná to ani není chlad… ale copak smí královna pocítit strach? Má právo se bát, když je její země ohrožena? Když je ohrožena její rodina?
Rychle se míhající prsty malé Sagar už v práci pokročily na zátylek.
Královna vztyčila hlavu, majestátná, důstojná.
Na hranice království právě dorazilo poselstvo jejího manžela.
(Pokračování jindy.)
48 let aneb Jak také lze dělit federaci
4.4.2008
Dějiny a společnost, historie, Společnost dekolonizace, federace Mali, francouzský Súdán, kolonizace, L.S. Senghor, Mali, Mamadou Dia, Modibo Keita komentáře 3
4. duben je státním svátkem Republiky Senegal. Někdy se o něm mluví jako o výročí nezávislosti. Ale víme, co se v ten den opravdu slaví?
DalšíDžihád v obchodu
7.3.2008
Dějiny a společnost, historie, Migrace, Náboženství, Společnost Afrika, Cheikh Ahmadou Bamba, Cheikh Ibra Fall, ekonomie, gender, islám, kolonialismus, Migrace, murídismus, Politika, Senegal, Společnost, Touba, transnacionalismus, školství komentářů 5
V roce 1853 se ve vesnici Mbacké v Baolu narodil náboženskému učiteli z bratrstva Qadiriyya syn, který dostal jméno Ahmadou Bamba. O třicet let později tento syn založí vlastní odnož súfijského islámu, bratrstvo murídíja. Jejím heslem se stanou slova: „Modli se, jako bys měl zítra zemřít, a pracuj, jako bys měl žít věčně.“
DalšíWolofština a wolofská literatura II. – jazyková situace
1.12.2007
Dějiny a společnost, historie, Literatura a film, Společnost Francie, Gambie, interkulturní a interetnické vztahy, jazyková politika, kolonizace, L.S. Senghor, Lat Dior Diop, média, murídismus, Senegal, válka, wolofština komentáře 2
S příchodem evropských kupců se novými centry obchodu staly lodní dopravou snadno dosažitelné oblasti v místech dnešního St. Louis a Dakaru. Wolofština se tady začala používat jako hlavní komunikační prostředek mezi obchodníky – bez znalosti tohoto jazyka nebylo možno vstoupit do světa obchodu.
Wolofština a wolofská literatura (úvod)
1.12.2007
Dějiny a společnost, historie, Literatura a film, Migrace, Společnost komentáře 3
Wolofština patří spolu s fulbštinou a sererštinou jazyky do západoatlantské jazykové skupiny (podle Greenberga) nebo do skupiny senegalo-guinejské (podle Delafosseho), severní větve nigerokonžské podskupiny.
Další