Z komentářů pod článkem O lásce a o facce soudím, že některým čtenářům není tak docela jasné, že zákony postihující domácí násilí nejsou schvalovány pouze ve prospěch žen.

Je sice zvykem, že o ženách jako obětech fyzického násilí ze strany mužů se hovoří více, ale ani mužských obětí není málo. Jen se, vzhledem ke společenskému tlaku, více stydí.
 
Na serveru Seneweb se minulý měsíc objevil příběh pana Mamadou Faye, který je – v sedmé dakádě svého života – na jedno oko slepý. Přišel o zrak poté, co mu žárlivá manželka chrstla do tváře vroucí vodu. Těžko mu může být zadostiučiněním, že manželka tím činem získala pověst megery a dcery přišly o všechny nápadníky – vždyť přece „jaká matka, taká Katka“, ví se i v Senegalu.
 
Další muž, Ibrahima, trpěl ustavičnými žárlivými scénami manželky, která nechtěla pochopit, že muž pracuje dlouho do noci. Nepříjemné atmosféře, urážkám a sexuálnímu odmítání Ibrahima unikl k ženě, která pro něho měla větší pochopení.
Není sám – řada mužů tvrdí, že se k polygamii uchylují kvůli hádkám a nepříjemnostem, které je denně čekávají v domácnosti první manželky.
 
Nejmenovaný penzionovaný státní úředník říká, že u své druhé manželky pobývá raději. „Cítím se tam dobře, mám klid. Nechce víc, než jí dávám, Vždycky se těším, až bude na řadě ona. S tou první jsou to jen hádky, občak kvůli ní utíkám z domu. Ne že bych ji neměl rád, je to matka mých dětí. Ale pookřeju vždycky u té druhé.“
 
Problémy se dotýkají celých rodin. „Můj bratr,“ vypráví jedna zúčastněná, „se nedávno oženil. Rodina byla proti jeho výběru, ale on si prosadil svou. A, bohužel, padl na agresivní ženu. Manželka ho uráží tak, že už si stěžoval i její nevlastní matce.“
 
Další muž, rybář, líčí, jak se jednoho dne zapovídal a zapomněl na ubíhající čas, Když se vrátil domů – později, než obvykle – našel zavřené dveře, skrze něž naň manželka křičela – kromě nepublikovatelných výrazů – aby šel spát k té, s níž byl až doteď. Rybář ženu uchlácholil až tím, že s sebou přivedl svědka – jednoho z přátel, s nimiž se zdržel.
 
A všichni pánové ze zmíněného článku, stejně jako pan A. s upižlaným penisem, pan Umar s upižlaným uchem, HIV pozitivní dokař nebo pan P.B. s rozbitým obličejem mohou těžit (a těží) ze zákona o domácím násilí… protože ubližovat nemá nikdo nikomu.